Stačí fakt málo

15. září 2010 v 15:26 | Kitty |  Vykutálenosti
Jo, je to fakt. Někdy stačí nápad, myšlenka, slovo, ptákovina a už se mi do tváře usazuje úsměv, hledám nejkratší cestu k písíčku, sedám a už mi prsty cvrnkají. I dnes se mi tak děje, už tu sedím, potutelně se usmívám a ťukám...



Jak už bude stálejším návštěvníkům mého blogu pomalu notoricky známo, jsem taková starší rachotina, posešívaná a regenerovaná naším zdravotnictvím ještě v dřevních časech. Teď se taky zabíhám po výměně svého kolena a tak si ho šetřím. Mám důvod nejít do vedlejší části vesnice do obchodu nebo do knihovny, kroky šetřím a i na kole se mi tam jede těžce. Přesto jsem se nedávno přesvědčila, že to neplatí v situacích, kdy něco dělám se zájmem. To se pak může vzdálenost i terén třeba zbláznit a natahovat a já jedu jak tank. Nevzpomenu si na opatrnost, nepočítám kroky. To se mi všechno stalo před chvilkou. A tak už víte, proč se kroutím v ramenou jako bajadéra, zase se tak ščuřím a prstíčky už už vykouzlit ten dnešní příběh. Je jen malý, ale výstižný.

Mám ráda, když rostou houby. Sice bez brýlí v lese vidím doslova houby, čímž chci říct, že vidím blbě na dálku. Tak raději do lesa nelezu, zase mám výmluvu. Ovšem něco jiného je, když všude kolem nás na loukách začnou růst žampiony, dvoubarevné holubinky a různé takové houbové pinčí. Je nádhera, když se to v trávě bělá tak nahusto, že během půl hoďky MÁM nasbíraný velký košík hub. Je to jedna louka, případně i jedno travnaté letiště, kam a odkud létá zemědělský čmelák. Jak nastane houbobraní, jsme tam oba každý den.

Letos ale je to tu jako u Suchánků, o klobouček voňavé houby nezavadíš. Divný rok. Na jaře dlouho zima, pak deštivo a zima, nato horko a sucho a teď zima a sucho. Tak se není čemu divit, že jsem se nechala chytit na vějičku a vypotila dost potu zbytečně a koleno lámala bez milosti. A zase ten můj nejvtipnější! No samozřejmě!

Trhal jablíčka a to dost dlouho, tak mi napadlo podívat se, jestli třeba nespadl nebo nepotřebuje moji pomoc. Docházím a vidím, že stojí nachýlený vedle žebříku a zase tak zvláštně kouká. Na to musím dávat pozor, to už víte. Jak jsem tak byla ochotná, tak jsem na to pozapomněla a starám se, co se děje. Řekl a otočil hlavu nahoru k louce, ať se zajdu podívat na louku, ale jen na kousek na kraji. A můžu si vzít sebou kbelík z PVC, který jsem vlekla. Nadechla jsem se blahou nadějí - včera pršelo, budou to určitě žampiony. Zatím na naší louce nebyly, tak se není co divit mému očekávání. No vyrazila jsem jako mladice v rozpuku, v gumových pantoflích určených na dvůr. Obuv nejistá, volná, nebezpečná.

Když jsem došla na ten trojúhelníček louky, uvítaly mě tři krásné hlavy žampionů. Pečlivě jsem je očistila a uložila do rozměrné nádoby. No a co se dalo předvídat - vyrazila jsem po celé louce, plné suchého zarostlého mokrého sena, vedená mamonářskou vidinou plného kbelíku. Plouhala jsem se travou v místech, kdy většinou jindy růstávaly. Plouhala jsem tohle seno-neseno ve svahu, kde taky někdy byly. Nic. Nakonec jsem zamířila dolů na dolní část, podmáčenou a rozrytou hlubokými kolejemi plnými vody. Bořila jsem se tam a už toužebně hleděla do místeček, kde jsem je taky tušila. Zase a napořád nic. Tak jsem se vydala zpět dolní částí dlouhé louky. Byla tak dlouhá a nakloněná do kopce, že při zdravém rozumu bych se tam s mým ochraňovaným kolenem nevydala ani náhodou. Když jsem došla umáchaná a unavená, můj nejlaskavější na moje stesky odtušil, že mi říkal, že mám jít "jen na ten kraj". Sklapla mi čelist, měl pravdu a já se tam plahočila opravdu jen z mamonu. S nadějí, jak stanu nad desítkami vlahých a pevných voňavých žampionů!

A to taky vím, že když se to někdy takto stalo, stála jsem nad tím nadělením najednou bezradná. To toho je, co s tím budu dělat? Komu to nakonec udám, když jsme na jídlo jen dva? A když to uskladním v mrazáku, vytáhnu po času nevábné útržky plné černé vody. Chápete moje dilema? Mít radost - a najednou nemít radost z toho nadělení. Jsem normální?

v Dnes jen rozlámaná Kitty, kterou při vzpomínce přešel úsměv

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU