Chvála administrování a administrátorů

1. října 2010 v 11:34 | Kitty |  Život mého blogu
Vy ani nevíte, jak jsem šťastná, že existuje blog, můj blog a že se na něm můžu vypsat z toho, čím žiju, co mě těší a trápí a třeba jen tak lehce poděkovat za přátelství a lásku, které se mi dostává. A tak, abych ukápla taky trochu uznání, píšu tyto řádky.

Nevím, kdo a jak administruje čili řídí, vymyslel a dozoruje můj blog. Od počátku jsem si ho vytvořila sama starucha, nepružná nadšedesátka, psavec. Den, kdy jsem objevila možnost mít svůj blog a na něj ukládat, čím žiju a o čem chci vypovídat, byl před necelými třemi měsíci. Když denně neuložím na blog ani jeden článek, jako bych se něčeho dopustila. A přitom denně se neděje to, co by za článek stálo. Takže dnes - dnes doháním svými dnešními články v počtu nejmíň osmi svůj dennodenní dluh, můj pomyslný dluh. Dnes mě ráno vzbudily nápady, od čtyř hodin ťukám do klávesnice a perlím. A to se vyjímečně nechválím snad nadarmo. Jde mi to a tak jedu! Ale o tom jsem psát nechtěla, o tom tento článek není.

Je pravda, že nechápu, jak je možné, že administrování mého blogu funguje. Že mi ukazuje po načtení, které se mi teď zase znesnadnilo, kolik lidí četlo moje články denně, kolik vůbec a kdy, komu stály za komentář... Dokonce v počátku jsem se motala ve formě stránky, velikosti písma a možnosti tisku - to znáte asi všichni, kdo to děláte. Pomohli mi administrátoři, uvedli parametry stránky do cajku a teď (pro mě) funguje dobře. Kdo má potíže, ten si za ně může asi sám. I když - i já někdy nemůžu vytisknout pěkně a nejde mi to a nejde. Tak volám SOS do administrace blogu a "ono se to samo" upraví a funguje. Představuju si, že je tam nějaký Kerberos, pes, který vše hlídá, uhlídá a umí pomoct. A pomůže.

Takže milí Kerberové v pozadí. Vím, že když se nepochválíte, většinou to za vás nikdo neudělá. Ale já jsem teď výjimkou! Jsem tou světlou výjimkou, dnes, teď a tady! Přečtěte si, jak vás potřebuju, jak mi pomáháte a jak UMÍTE! Nechápu to sice, ale to neznamená, že to neumím ocenit! A děkuju upřímně i za ty, kdo to zrovna teď a tady nenapíší stejně, i když vaši pomoc pocítí tehdy, kdy ji potřebují. Teď zní velké DĚKUJI! Dnes je to pro vás.

Kitty bez přívlastku svým Kerberům


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU