Kudluv

7. října 2010 v 11:45 | Kitty |  Vykutálenosti
Vidíte správně. Je tam napsané "kudluv" a to je podle mého chlapa úplně správně. Akorát neví, co to znamená.

Před chvíli mi popisoval, co měl náš hlídač rybníka večer a ještě ráno na jídlo. Dostalo se mu ho už večer a zbylo ještě na ráno. Protože hned ráno musel ležet u rybníka na lavičce a hlídat ryby. Rybník se bude v sobotu lovit a tak v něm odpouštějí vodu. Proto jsou ryby líp dosažitelné a mohl by je někdo krást. Proto byl na řadě a proto jedl kudluv. Co to teda je?

Název padl a jak to bývá, můj nejpřesnější ve výrazech náhle nevěděl, jak mi to vysvětlit. To se dědoušům stává, a nejen jim. Známe to i my, o dva roky mladší ženy-staruchy. A tak, i když jsem na něho dorážela, co to je "kudluv" za jídlo, uhýbal. Stále chtěl uniknout, ale taky byla zřejmá snaha vyrovnat se s obtížným úkolem a pojmenovat to. A tak probíhala mimická spartakiáda. Oběma rukama dělal před a nad sebe jakoby obrovské bubliny, na další můj dotaz se rozzlobeně rozpřáhl. Na ještě dotíravější můj dotaz ze vzpažení předpažením připažil sedě u stolu. Takže se praštil, rozezlil, že nemůže zabrat!

"No, však víš! Takovej ten...!!"

Na můj nechápavý a zlomyslný (tajně) dotaz rozkomíhal svoji horní polovinu mužného těla a rukama šermoval, jako bych byla ta nejblbější pipina a takovou prkotinu nevěděla. Ošíval se a pousmíval. Ještě párkrát se morálně nadechl a chtěl vyřknout, co tím myslel!!! Já jsem mu začala nahazovat na smeč jména zprvu masitých, pak moučných pokrmů. Nezabral. No nezabral, ani nemohl! On si totiž ten název v onom neblahém okamžiku vymyslel, aby mě odbyl. Abych se netázala! Tak smečoval, že to né, to taky né...

"Ty to nevíš? Takový to pečený!"

Dopadlo to tak, jak to dopadnout muselo. Nakonec si vzpomněl, že to byla bábovka. Takže Pavel večer dostal BÁBOVKU a na ráno mu ještě zbyl "kudluv". Ty jeho vyvzpomenutiny miluju. Když neví, co by, tak si něco vyvzpomene a pak, když naléhám, protože tuším, jak to je, se to snaží pojmenovat. Dnes ale to bylo jinak. Vyvzpomněl si to, hned v dalším okamžiku jsem začala zvídat a pak tlačila tak, že si to nemohl rozmyslet a doběhnout mě. Dnes v celkem tak třech minutách bylo vymalováno. Pojmenovat asi, co ho prvně napadlo a pak pod mým nátlakem splavně přiznal, že si to vymyslel a že to nic neznamená.

Vrchol ovšem nastal, když jsem se poťouchle zeptala, jestli se to píše "kudlúv" nebo "kudlův" nebo snad "kud-luv" po čínsku nebo japonsku. Nebo jestli tam třeba není taky přehláska i třeba tam není nic, bez kroužku nebo čárky. To už nevydržel a rozeržáli jsme se oba. Je u nás veselo, co?

Ještě smíchem uslzená Kitty
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU