Život bez Kittynky

27. října 2010 v 8:40 | Kitty |  Úvahy a zkušenosti
To slovo je "prázdno". Možná že už dám pokoj s tím smutněním. Jenže dnes ráno jsem se zase přistihla, jak čekám na projevy její přítomnosti...

Před jejím pohřbením jsem uklidila všechno viditelné, co mi ji připomínalo. A dnes vidím, po letech života v její přítomnosti, že se všechno odstranit nedá. Pohled někam - a vidíte ji v různých situacích. Zavřete oči - a vidíte ji v její osamělosti TAM na zahradě pod keřem pivoněk. Zastavíte se a vytane vám na mysli její tichý kníkot. Skoro uslyšíte její klopýtání o misku s krmivem a čvachtání vodičky, jak se probíjela přes misku s vodou, když do ní vešla. V duchu jí pomáháte na nožičky, když dosedla na zadeček, jak už byla slabá. Otočíte se a zase skoro slyšíte její pískání, když se zasekla někde v rohu a neví, jak z něho ven. Pořád ještě ze zvyku odstraňujete věci ze tří schodů ven z domu, o které by mohla zakopnout a upadnout až dolů. Pohled na schody vám upamatovává, jak raději skočila přes dva schody a dopadla s úderem do dveří, než by - skoro nevidící - hmatala po jednotlivých schodech až dolů.

Vyjdete ven a rozhlížíte se, kde zrovna stojí. Kouknete nad zídku nad septikem, jestli se na ni nezatoulala a nespadne z metru na beton. Čekáte na polohlasité pískání, když chtěla domů...
Je hrozně těžké si vysvětlit, že už to neuslyšíte. Ospravedlňujete se za rozhodnutí o jejím uspání. Vždyť tady mohla...

Nemohla!

Nebylo už lidské dívat se na její potíže. Nechtěla jsem vzpomínat na to, jak těžké bylo už všechno, čím se na konci musela probíjet. Nechat ji dojít do etapy případného úrazu nebo dalšího ze záchvatů. Žila ještě bez bolestných konců a trapných manipulací s ní. A tak taky dožila. Z našeho rozhodnutí pro její lehký konec a světlou památku.

Je tu ještě ochromující prázdno. Vzpomínka taky ještě bolí. Ale představuju si, co by někdo v ochromující situaci dal za svou euthanasii. Bolestného konce můžete zbavit zvíře. To jsme oba její společníci udělali. Těžké to nebylo ani tak v ten fatální okamžik, těžké je to teď. Děkuju všem za podporu v naší situaci.

Vzpomínáme v dobrém. Smírná zem se nad ní zavřela. Sbohem, Kittynko...

Kitty


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU