Nejhezčí vánoční dárek

16. listopadu 2010 v 22:38 | Kitty |  Úvahy a zkušenosti
Pročítám si nejstarší články na blogu Ivany o nakupování dárků v papírnictví. A zrovna mě napadlo, jak nádherný dárek jsem jednou dostala od maminky na vánoce. Neřekli byste, jaký byl...

Už od malička jsem vlastně takový psavec. Pokud si pamatuju, milovala jsem napřed opisování všeho, co mě zaujalo. Tak to byly celé pasáže z knížky Pád Berlína, už nevím proč. V normálním sešitě A4, linkovaném, s černými deskami, pokud si vzpomínám. Dodnes si (abych to nezamluvila) pamatuju, že jsem kvůli této zálibě toužila, abych jako vánoční dárek dostala sešit nebo papíry, tužku a gumu, abych mohla tohle opisování dělat dál. Byli jsme dost chudá rodina, tři děti, maminka i táta v JZD na dědině, peněz určitě nebylo nazbyt. Naši pořád v práci, maminka stále v jednom kole, nemohla jsem kolem 55. roku minulého století chtít o moc víc. Pro mě ale tyhle psací pomůcky byly snem. Ještě teď cítím chvění, se kterým jsem "nenápadně" naznačovala mamince, co by mi na vánoce udělalo největší radost. Už nevím, jak to pokračovalo, je to už hrozně moc roků. Ale...

Ty vánoce si ale vybavuju i po těch letech. Plochý balíček voněl taky papírnictvím. A já jsem tušila, že tam bude zhmotněný můj sen. Byl. Netuším jak vysvětlit, že takové "prkotiny" z dnešního pohledu byly snem. Dalším dárkem byla určitě noční košile s květinkami, jako dnes ji vidím. Jestli ještě něco jiného (asi ano, byly potřeba nutné věci na oblečení a obutí), to už si nevzpomínám. Vánoce byly vhodnou příležitostí něco nového koupit a ještě to uvést tak, že je to radostně dáváno. V té době to tak bylo.

Tehdy začala dlouhá a dodnes trvající etapa mého života, která obsahuje psaní textů. Tehdy to bylo opisování pro mě dnes už nepochopitelného textu. Byly i další a vrcholí to tímto článkem. V tom večeru jsem rozbalila onen očekávaný dárek a když jsem viděla všechno, co jsem chtěla, skončila veškerá sláva těch Vánoc, určitě jsem byla hodně nadšená a moc jsem děkovala. Maminka musela mít z takové vděčné dcery radost. Ta radost byla největší, jakou si o dárcích ve všech vánocích pamatuju. Možná se to zdá tendenční, pro někoho nepochopitelné. Pro mě to ale byl vrchol vánočních dárků. Byly od té doby desítky vánoc, ale na žádné dárky si ze všech nepamatuju. Jen tento plochý balíček s vůní papírnictví mi utkvěl v paměti jako vrchol štěstí a vděčnosti Ježíškovi, ať jím byl v ty vánoce kdokoli.

Teď dělám úklid i v šuflíku, kde jsou papíry a sešity i z doby, než jsem přišla sem na dědinu. A mezi průpisníky, mapující dění mého života desítky let dozadu, jsem zrovna objevila jeden z těch vytoužených sešitů z Vánoc 1955. Proč asi? Je to svědectví, že rodiče pochopili moji touhu a výsledek té vděčnosti byly další psané texty. Tím započala moje láska k literatuře - jakékoliv. I láska k čtení článků na blozích mých oblíbených autorů, teď nejvíc autorek.

Blíží se vánoční bláznění. Začínající šílení pozoruju s nevraživostí. Ale pak si uvědomím, jak drobné věci byly pro mě jako dárek vytoužené. Přála bych všem rodičům, aby se tak krásně trefili do tužeb svých dětí nebo příbuzných, jako se to podařilo těm mým. A dětem, aby pod jakýmkoliv symbolem Vánoc našli dárek, po kterém úplně nejvíc touží.

Dost lituju už předem ty dětí, kterým jejich rodiče nenaslouchají. Které odbudou nákladnými dárky, které ale budou "kusovkou", jednou z obyčejných věcí, místo vytoužených snů. Mě se stalo to, že mi rodiče naslouchali a dopřáli mi prožít radost z dárku. Pamatuju si to vděčně dodnes.

Maminko a táto, děkuju vám tam nahoru. Za porozumění a lásku.

Kitty.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nelly Nelly | Web | 16. listopadu 2010 v 22:47 | Reagovat

Ahoj prosímtě nehlásla by jsi mi tady? http://hilaryfansite.blog.cz/1011/sons-1-kolo

jsem tam ajko Nelly za každý hlásek budu vděčná a vždy ráda oplatím:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU