Pětistovka - co to dnes je?

22. prosince 2010 v 20:34 | Kitty |  Úvahy a zkušenosti
Je to otázka do pranice. Co pro nás znamená tě pětistovka v předvánočním čase? Pro mě jedna dotace dítěte v rodině, a že jich je! Ale pro důchodkyni tehdy? Teď na sebe hodlám prásknout jednu nepěknou věc. Vlastně - nepěknou. Možná se to dá říct i jinak, posuďte tedy sami...

Stalo se mi to loni, tuším v podobném předvánočním čase. Ráda nakupuju v prodejně zdravé výživy v našem střediskovém městě a tak jsem tam zase zamířila se seznamem všeho, co jsem chtěla koupit. Mají toho tam tolik, že bych při vybírání jen podle vzhledu a přítomnosti těch pokladů přišla o všechny peníze. Přece jen zdravější způsob života taky vyžaduje aspoň část potravin, prospívajících zdraví. V prodejně mě obsluhovala starší paní, ta známá tam nebyla. A tak jsem si vybrala, dostala lísteček se součtem a hodlala zaplatit. Platila jsem pětistovkou tak jaksi divně, že mi paní vrátila peníze na pět set i tu pětistovku. Shrábla jsem peníze a i před obchodem mi pořád bylo na placení něco nezvyklého. Mám ve zvyku hned po nákupu doma všechno zapsat i s cenou a tak jsem přišla na to, že mi přebývá právě těch podezřelých pět set. Co teď?

Za dob socialismu se razilo heslo, že kdo prý nekrade, okrádá svoji rodinu. Tak teď jsem seděla a věděla, že mám pět set navíc. Té paní budou chybět, pětistovka není přece deset korun, které by snadno oželela! Jenže jsem taky už deset let nebrala odnikud ani jednu korunu za rok - trapné dilema. Vychovali mě ke slušnosti, ale zase - pětistovka by se hodila. Když teď o tom uvažuju, tak vidím, že ze mě dobrý šíbr nikdy nebude. Ono to dlouho netrvalo a už jsme řešili, po přiznání mého trapného zaváhání, jak peníze vrátíme. Podotýkám ještě jednou, že jsme společně už nezaváhali - jedeme peníze vrátit! Sice zase deset kilometrů, ale pro společný dobrý pocit jsme to udělat chtěli. Jak to vlastně bylo?

V prodejně prodává mladší paní a tehdy tam zaskočila pro dobrou vůli její maminka, důchodkyně. Za dobrotu na žebrotu, znáte to konstatování? Paní se prostě spletla, ale ani jí se na tom nákupu něco nezdálo, jenže jsem už odešla a nebyla si jistá. Po ukončení směny její omyl vyšel tvrdě najevo. Prodělala, přemýšlela, jak se to stalo. Její ochota ji stála pět set, peníze bude muset dosadit z vlastní kapsy...

Příští den jsme tam spěchali, byli jsme zvědaví, jak paní překvapíme nebo jak se to vyřešilo. Čekala jsem, až jiná paní dokončí nákup a pak jsem tak nenápadně začala o té pětistovce. To jsem poznala hned, že jsem udělala dobře, paní nevěřícně koukala a měla najednou oči plné slzí. Začala vysvětlovat - ale já už jsem nečekala a vrazila jí s pohlazením její tváře tu pětistovku do ruky. Její řeč už nepokračovala - najednou jsem taky skoro násilím měla v dlani jedno zdravé cukrátko za tři kačky! Brala jsem to jako cenu šoku...

Dodnes tam chodím, paní důchodkyně mi udělala reklamu, řekla to i své dceři. Ve vší tichosti se na sebe usmějeme, nakoupím a jako bonus mi vždy s mrknutím přistane v dlani zase to cukrátko za tři kačky, dnes snad za pět (je hodnotnější asi o inflaci ). To neplatím, je to úplatek? Beru to tak, že za skoro čtyřicet let výchovy učňů mi nikdo nestrčil ani korunu a tak se mi moje péče o učně vrací tímto způsobem. Beru je, je to takové jako pouto mezi lidmi. Mezi slušnými lidmi. Je to takový bonus pro paní mistrovou, přesmyčkou přes důchodkyni... Aspoň někdo měl někdy kvůli mně klidné spaní!

Kitty
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jezura jezura | Web | 23. prosince 2010 v 13:37 | Reagovat

Milá Kitty! Udělala jsi správně! Je vidět, že jsme stejná generace! Je to asi tři týdny, co jsem nakupovala uzeninu a paní prodavačka mi vrátila na 50 Kč a ještě k tomu i tu padesátku. Protože manžel byl v jiném obchodě a já měla jen tak peníze v kapse, strčila jsem je tam, ale pak mi to také začalo vrtat. No a co, šla jsem tam ještě ten den a peníze vrátila. Určitě by jí také scházely, ne? Poděkovala mi za to sice jiná, ale to přece není podstatné! Hezký den přeje Ježurka!

3 Otavínka Otavínka | Web | 23. prosince 2010 v 21:19 | Reagovat

Milá Kitty, určitě to bylo správné rozhodnutí. Neudělat to, zas bys na to pořád myslela, co by se stalo kdyby... Já když najdu peníze nebo stane se mi něco podobného, taky jednám jako Ty, ač někteří říkají," seš blbá , víš kolik si v obchodě vydělají?" :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU