Sebevražda? To znám!

25. ledna 2011 v 16:48 | Kitty |  Zdravíčko a papu
Dnešní téma mě docela vyplašilo. Pak jsem si připomněla můj poslední článek na blogu a napadlo mě, co vlastně byla moje "sebevražda" a jak to, že ji znám a žiju...

Když to tedy vezmu filosoficky, jako sebevraždu ve svém životě hodnotím hodně dlouhou dobu mého života s přejídáním. Z mládí si pamatuju, že jsem byla vždycky při těle a trpěla tím. Byla také období, kdy jsem se vzepřela osudu a dostala se do dobré fyzické kondice, i sobě jsem se líbila. Znáte "jojo" efekt, taky jsem si tím prošla. Když někdo začne jako cvalda, celý život s tím válčí...

Loni ve dvaašedesáti jsem vyklouzla ze směrování k sebevraždě přejídáním. Na celém mém blogu vypovídám o průběhu mého zápasu s obezitou. On ten boj se vlastně těžko vede, pokud nezměníte postoj k tomuto problému. Za pomoci paní doktorky s podváhou (ví o čem mě přesvědčuje) jsem si pro sebe přenastavila psychiku. Můžu jí věřit, prošla si tím taky. A tak...

Mentálně se už cítím mladá, štíhlá, dynamická a optimistická. Ještě mi chybí tak šest kilo. Nebudu Twiggi, dokonce ani střední postavy. Budu stará, věkem otřískaná, při těle, někdy taky unavená a mrzutá. Ale především - na druhou stranu - sršící vtipem, dobrou náladou, oprsklá k závistivým kritikům, radilkou otylkám. Ono prý je lepší mít vrásky od smíchu než kolmé vrásky věčných stěžovatelů a pesimistů. Z nedávna bych měla nárok na vrásky smutku po třech neštěstích v rodině. Z téhle etapy se snad už vyhrabávám, opatrně začínám věřit v lepší příští. Proč taky ne - do třetice už bylo!

Moje přejídací sebevražda je už pasé. Už žiju v rozumném systému s dobrými výsledky. Vidím kolem sebe dobrou vůli přátel uznat nový směr mého života bez škodicích návyků. Směřuju k životu. Životu ženy staré, ale ne blbé! Sebevražda jídlem je zbytečná a trapná. Myslíte si to taky?


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 otavinka otavinka | Web | 25. ledna 2011 v 20:09 | Reagovat

Milá Kitty, taky jsem uvažovala, zda mám otevřít toto téma, ale myslím si, že doba ještě nedozrála, abych o tom začala psát.Jakoby to byla ona 13. komnata. Ale nechám ji ještě zavřenou. :-(

2 jezura jezura | E-mail | Web | 26. ledna 2011 v 13:12 | Reagovat

Tak taková sebevražda a ještě k tomu s dobrým koncem? To beru, šéfe! Je to príma a já osobně si myslím, že úplně nejdůležitější je srovnat si tu psychiku a "mít se rádi"! To mně moc nejde, pořád si něco vyčítám a za něco se hubuju. Ale zasmát sama sobě? Proč ne?

3 marcelina66 marcelina66 | Web | 26. ledna 2011 v 17:04 | Reagovat

[2]: Asi to bude nejlepší lék.Zasmát se sama nad sebou.Také mívám špatné dny, že bych se nejraději nevyděla.Musím nadtím mávnout rukou vstá a jít dál.Nic jiného opravdu nezbývá. ;-)

4 marcelina66 marcelina66 | E-mail | Web | 26. ledna 2011 v 18:48 | Reagovat

Kitty máš pravdu :-( jsem dislektička, tak doufám, že mi bude odpuštěno.Četla jsem horší. ;-) Ale jsem pořád svá to věř. :D

5 Margarita Margarita | Web | 26. ledna 2011 v 23:15 | Reagovat

Téma je to až děsivé, je pravda, že člověk má už kolikrát všeho dost i já, ale myslím, že by měl být každý vděčný za to, že tu je, protože tu jsme jen jak na  "návštěvě" A Otavínku obdivuji, jak vše zvládla.
Děkuji za návštěvu blogu a přeji krásné dny. :-)

6 marcelina66 marcelina66 | E-mail | Web | 27. ledna 2011 v 8:22 | Reagovat

[1]: Otavinko určitě toto téma neotvíreja nech to zrát.Tak jako 13 komnatu.Určitě jsou příjemnější věci ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU