Blogařská imunita

27. února 2011 v 17:20 | Kitty |  Život mého blogu
Po dobu psaní na blog by měla mít blogařka imunitu. Co všechno na sebe práskne! Má problém - chce radu od jiných. Má bolístku - dostane se jí pofoukání?
Mám dilema - patří každá ptákovina na blog? A zase - co by se tak dobře četlo když ne o poklescích a kiksech?
A dá se na blog "hodit" všechno - sex, úchylky, tragédie, smutek nebo tabu?

Jsou témata, o kterých se píše snadno. Jsou buď ze života nebo nějaké humorné příhody. Omezení zde spíš vidím ve faktu, že dávají nahlédnout do soukromí, mohou se nechtě dotknout sousedů či známých. Mimochodem můžete o sobě prozradit strategická fakta a to je hned problém.
Jsou ale i témata, o kterých se píše z nějakého důvodu hodně těžko. Největší problém jsem měla a mám s city a pocity kolem tragédií v rodině. Nemohla jsem o tom nepsat vůbec, hodně se to dotklo všeho našeho žití. Určitě víte, jak těžké je o tom jen mlčet, natož o tom psát. Úvahu o blogovém svěřování píšu hlavně kvůli nim.
Je na každém, jak se k tomu postaví. A když už, nakolik je ochotný nechat do svých citů a pocitů nahlédnout jiné. Píšu-li upřímně a bezprostředně, aspoň dotknout se toho musím. Aspoň tak, aby čtenář pochopil, co se stalo a hlavně, jak se s tím vyrovnávám a jak mi to ovlivňuje už odhalený život.
Politici mají svoji imunitu uzákoněnou. Nechci říct, že ji přímo zneužívají k nekalým účelům. Ona svoji funkci má pro samostatnost rozhodování zástupce lidu. Dá se využívat, dá se jí i zřeknout, podle povahy člověka. Tuto jistotu blogařka nemá. Na druhou stranu si buduje svou blogovou pozici pravdivostí své výpovědi a kultivovaností námětů článků. Může si ji dlouho budovat, pokud bude mít co říct lidem, které její témata zaujmou. Může ji ale také ztratit, v tomhle věřím na spravedlnost. Je to jakási morální úmluva - píšu o tom, čemu rozumím, neškodím a nemanipuluju. Proto si mě čtenáři našli. Je mojí povinností zůstat pro čtenáře věrohodná a poctivá, zábavná a přátelská. Blogaře takových vlastností hledáme. Navíc z oblastí, jež sami známe, jsou nám blízké a mají nám co říct.
V tomhle vidím morální imunitu blogaře. Pokud se otevřeně vyjádří, dává se všanc možnému zneužití okolím a nepřejícími záškodníky. O to víc hodnotím rozumnou otevřenost v názorech, postojích a prožívání. Přímo říkám - rozumnou. Nenechat se svést ke klevetám, pomluvám, bulváru. A nebýt zlý. To vidím jako hlavní. Zlu žádnou imunitu nepřiznávám - nikomu a nikde. Zlo se vymstí a odrazuje - vždycky. Zlému blogaři klidně řeknu, ať to na nikom nezkouší. Ten by imunitu ztratit měl. Třeba jen pro ty, kdo ho četli.
Kitty
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Latryna Latryna | Web | 6. června 2011 v 7:53 | Reagovat

Zaujímavo a pravdivo si to napísala. Ja na svoj blog dávam v podstate všetko, okrem sexu, myslím, že na blog - teda zverejňovať to - tam nepatrí. Ale s tragédiami sa stretáme pravidelne, tak prečo o nich nepísať... Písať sa v podstate má o všetkom, čo človek chce druhým povedať, s čím sa chce posťažovať, pochváliť či poradiť, alebo len tak - napísať svoje myšlienky, túžby, pocity či predstavy. O tom blog je... papa :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. března 2013 v 23:31 | Reagovat

Mám podobné názory na blogování a souhlasím hlavně v tom nebýt zlý a nedovolit to ani druhému, pokud takový v reakci na článek je.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU