Budu spát sama

27. února 2011 v 19:52 | Kitty |  Život mého blogu
Zaspat nápad - škoda pro lidstvo! Proto mám taky nový noční stolek, je vysoký, s mnoha poličkami, abych tam mohla mít stolní lampu a psací podložku s papíry z bloku s propiskou...
Obvykle když mě napadlo téma na blog, musela jsem vstát, obout se a běžet ho zapsat do obýváku. Dnes už s inovací rozsvěcuju každou minutu kvůli zapsání nápadu. Kdybych spala v jiné místnosti, nerušila bych spoluspáče. Každou chvilku - po minutě - se zavrtím, odhazuju rouno, rozsvěcuju lampu, beru desku s papírem, propiska škrábe po papíře. Musím si pořídit aspoň dotykovou lampu, ta snad neklape při rozsvěcování. A stejně jsem nakonec vstala a šla psát do počítače. Přiletěla "Psavá".
Dnes jsem od půl páté ráno vstávala k nástřelu článků. A přitom stačilo si lehnout jinak, povolit napětí v krční páteři a lopatkách. Jen jsem to udělala, spala jsem a spala, nápad nenápad. To se mi pak těžko vstávalo!
Dávala jsem si pozor, nejvíc nápadů přichází před usnutím. Je jedno, zda večer nebo ráno, když dlouho nezabírám. V únorové Meduňce mi to nepřímo potvrdil lékař, "nespavost" je tématem tohoto čísla. Jednu moudrost z jeho článku jsem zde už uvedla před chvílí - tu o "převráceném" srdci. Dnes se mi potvrdilo i moje pozorování. Jaké ze všeho mám poučení?
Měla bych spát sama! Nerušila bych pozdním nebo včasným vstáváním, rozsvěcováním stolní lampy. Nevadila by manipulace s podložkou a papírem na zapisování nápadů. Beze škod by vlastně byl i odchod k PC. Jen samé výhody!
Samé výhody? Jak pro koho! Když já tak ráda poslouchám, jak krásně dýchá můj nejmilejší. Všude jinde bych byla v nejistotě, jestli vůbec dýchá. Jeho dech je moje veliká jistota, jsem ráda, že je tu se mnou.
Kdybych i odhlédla od téhle radosti, volný je jen pokoj-zadnice. Je vzadu a celý rok se v něm netopí. Má zarostlý ventil topení! Už jednou jsem si v něm budovala trucovnu, zařídila, vyzdobila, je tam můj první počítač ještě s T602. Se mnou by tam ale byla jen morna, kde by mi v zimě u nosu rostly rampouchy. Tam by se špatně psalo, v mrazu mi to svižně nemyslí. To byste četli jen samé suché úvahy, na ně bych vás nenalákala. A přitom by stačilo v létě opravit nebo vyměnit ventil. Připomínám to už léta, ještě to asi léta bude "rozmýšlet". Kdybych ho nechala opravit já, bylo by zle. On to přece opraví! Stejné je to tam i s elektrickou zásuvkou, jedna na celý pokoj, všechno připojovat na prodlužky. Starou elektrickou instalaci si ani netroufnu podotknout...

Z toho vyplývá, že mě má Pepíno v ložnici jistou. A z toho taky logicky vyplývá, že při mé "psavé" nebude dobře
spinkat.
Kitty
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 otavinka otavinka | Web | 28. února 2011 v 0:14 | Reagovat

Milá Kitty, přece nenecháš Pepína spát v pokoji samotného. Ještě by pak na počítač žárlil a to přeci nedopustíš. Šla jsi přeci na Vasočinu za Pepínem, aby jste byli spolu ne? Musíš si ten čas rozdělit rovnoměrně na počítač i na něj, aby z toho nebyl smutný.

2 adaluter adaluter | Web | 28. února 2011 v 18:30 | Reagovat

Tak to znám, od chvíle, co mám blog trpím ještě víc, než dřív samomluvou, zvlášť když někam jdu, natáhnu krok, zapnu autopilota a spustím. Promlouvám k potencionálním čtenářům a myšlenky tak krásně plynou, jenže v tom je ten problém, plynou a plynou.......do nenávratna. Potřebovala bych diktafon, protože nejvíc mě toho napadá při chůzi a to se, jak známo, špatně píše. No, abych se dostala k tomu, co jsem chtěla říct. Postel. Druhé nejlepší místo na zrod myšlenek, ale zároveň také jejich pohřebiště. Jednoho dne jsem si řekla dost a dovybavila svůj noční stolek propiskou a blokem. Zapisuji jen torza myšlenek, protože kdybych se rozepsala, spát bych musela přes den. Nicméně i ta torza mi stačí, abych si pak vybavila o co šlo a téma zpracovala. A zase mám nižší úmrtnost myšlenek. Teď už chybí jen ten diktafon. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU