Byla to hypnóza?

27. února 2011 v 15:04 | Kitty |  Úvahy a zkušenosti
Na konci svého letitého působení v učilišti jsem před začátkem školního roku vypěnila a našla si psychologa, se kterým jsme situaci řešili. Šlo o to, že se blížil začátek nového roku a já jsem v tom byla angažovaná jako osobní referentka i mistrová. Všechno s přijímáním nových žáků leželo na mě. Navíc i funkce pokladní SRP SOU, pro což jsem neměla nejmenší vzdělání ani chuť k práci s čísly. Prostě jsem byla výkonná a ochotná, nakládali na mě pořád víc. Ještě ke všemu jsem měla šéfa, který mě pořádně nedával informace. Proto to tak dopadlo. Zajímavé na celé věci bylo, že jsem u psychologa získala informace k nápravě situace.
Zaprvé jsem vyřešila schodek peněz z pokladny SRP SOU tím, že jsem vyzvedla do koruny svoje peníze, zaplatila a hledala pomoc v závodní účtárně u praktiček, mimo naši ekonomku, která vlastně celé účetnictví dělala. Nikdo ze závodních účtařek nepřišel na to, co se stalo a jak se to stalo. Ředitel po vylíčení situace mi uvěřil i dál pomáhal hledat, největší užitek jsem měla z toho, že mě zbavil nenáviděné práce s čísly.
Na doporučení psychologa jsem svoji práci zrevidovala. Předtím jsem od rána pracovala jako osobní referentka a před obědem jsem musela přejít do závodu na mistrovou výdejny nářadí, kterou jsem v té době dělala. Psycholog mi poradil řešit problém i hypnózou a dodnes nepochopím, jestli mě podrobil hypnóze. Faktem ale je jedna věc. Už první den po nástupu do práce, když se blížil konec pracovní doby, jsem si podvědomě začala balit věci k odchodu. Minutu po konci pracovní doby už jsem zvenku zamykala výdejnu. Samotnou mě překvapilo, že to šlo. To bylo do té doby nezvyklé, trávila jsem tam obvykle i potom pár hodin, abych nachystala věci na příští den. Psychologovi jsem to slíbila a zvlášť jsem o tom nepřemýšlela.
Tahle přetíženost stejně nebyla hlavní příčinou mých potíží. Tou byl permanentní nedostatek potřebných informací. Uběhl rok a byla jsem skoro ve stejné situaci, zase s nervy na krajíčku. To už se stalo neúnosné. Nechtěla jsem zase skončit zdeptaná u psychologa. Rázně jsem si vyjasnila stanoviska se zástupcem ředitelky, pojmenovala příčinu mé nespokojenosti a na místě podala výpověď. Pár dní před výročím třiceti let v jedné organizaci včetně vyučení v ní jsem bez odstupného, ale zdravá a konečně na řadu let sama se sebou spokojená a sebevědomá odešla od neschopného nadřízeného.
Najednou všechno šlo. Poslední štaci, mistrovou výdejny nářadí , jsem kdysi přebrala bez inventury. Poslední léta jsem byla nespokojená s přístupem zástupce ředitele, ale nejistota o stavu materiálu ve výdejně mi bránila v odchodu. Bála jsem se, že bude něco chybět, i když přehled o materiálu jsem měla a hlídala si ho jako ostříž. Jen jsem bouchla do stolu a odcházela, šlo vše jako na drátku. Nepomohl mi samozřejmě tento inženýr, ale můj přímý dílenský nadřízený kolega Karel. Plná energie jsem nejen dělala inventuru, ale v chodu jsem vše sama zabalila a pomohla přestěhovat do základního závodu. Materiál přes milion v tehdejších cenách - obrovská práce. S účetní evidencí mi pomohl můj dílenský kolega. Velkým štěstím bylo, že jsem už sama měla evidenci převedenou do počítače. Skončila jsem tam a od té doby žiju.
Dodnes mi není jasné, co pomohlo víc. Byl to příkaz psychologa v hypnóze, nebo to už byla sebezáchovná reakce těla a mysli? Dospěla moje mysl a tělo do takového stavu, že mi dalo popud ke konečnému řešení?
Když jsem podávala ruku své ředitelce v té době už soukromého učiliště, zaujala mě jedna její věta. Že se diví, že jsem to neudělala už dávno! V té době jsem tam byla skoro služebně nejstarší, bez pár dnů celých třicet let. Prošla jsem si snad všechny učilištní pozice mimo ředitele a i dvěma ředitelům jsem dělala sekretářku, měla jsem kredit. Jeden neschopný chlap mi roky ze života dělal peklo svým diletantismem. Ze synka se stal inženýrem a nestačil na tep doby. Teď už je pro mě jen jedním z těch "Š", o kterých píšu v jednom ze svých raných článků. Dobře se po revoluci uplatnil ve státní správě. Nebuď čest jeho památce...
Kitty

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU