Pláču i tleskám

26. února 2011 v 18:33 | Kitty |  Jak žijeme na farmě
Nebojte se nadpisu, nebudou tu vážně míněné slzy...

Vidím , že zima na vsi je typická jednou svojí činností. V zimě zamrzne půda a je možné, a jedině teď možné, pracovat na klučení a kultivaci remízkových porostů. Na podzim bylo dlouho mokro, svědčí o tom hluboké koleje v polích už od podzimu. Stroje při setí se hluboko bořily a stejně se některá místa nepodařilo osít. Zima je čas uklidnění v zemědělství, proto tento čas vlastníci lesů a remízkových polí mohou využít k vysekání náletů a probrání okrajů polí.

Za naší usedlostí už je jen louka a v dohledu tři remízková pole. Jsou to vlastně hluboké zálivy jednoho pole, tvořící tři menší a postupně klesají. Kolem jednotlivých zálivů jsou meze, nerovné části nebo často i úvozy, porostlé náletovými dřevinami, černým bezem a šípinami. I tohle jsou užitečné části země. Svým hustším a nižším porostem tvoří úkryty pro vysokou i další zvěř, ptáky a obratlovce, ti mají možnost přežít v úkrytu kruté období zimy. Suché traviny jim poskytnou měkký materiál na lože i přístřešek, dozrálé ovoce planých dřevin a keřů poslouží jako zdroj zimní stravy. Já jako bylinkářka tam nalézám bohatý zdroj keřů ke sběru květu, listů i kůry. Je to prostředí neprašné, kousek od nás, nevyčerpatelné. V našem okolí - až do letošní zimy.

Teď v nastalých krutých mrazech i já jsem dostala poučení v této věci. Můj nejpilnější je jeden z vlastníků lesní role, na niž se dá vstoupit až v mrazu. Proto už třikrát jsem ho doma postrádala celý den. Vyjížděl na kole s mým vycházkovým batůžkem. V něm si nosil svačinu, velkou a malou sekeru, ruční pilku a zahradnické nůžky. Na nohách k mému zděšení jen uříznuté gumáčky po kotníky, v nich v těch mrazech jen silnější ručně pletené ponožky. Pro mě fakt nepochopitelné, jak v tom mohl přežít. Tam mlátil velkou sekyrou pláňky, vyřezával bezy a stříhal trní. I další sousedé jezdí kolem klučit tři zálivová pole. Viditelně prořídly porosty bezů, na hromadách leží a postupně mizí spálením trnky a šípky. Všechno to jsem v průběhu roku pilně navštěvovala jako včelička a sbírala květy a plody. Teď zmizely.

Můj pláč je planý. Tak jako ony zdroje léčivek na čajíčky i na prodej. Kdo neznáte situaci ve sběru bylinek, můžete si myslet - pláče pro prkotiny, vždyť je toho všude jako máku. Jenže situace je taková: kde dřív byly meze plné bylinkových zdrojů, množství keřů bezů a šípků a celá pole hluchavek na lukách, tam je v posledních letech utrum. Mokrá pole zemědělci zmeliorovali, hluchavky nemají potřebnou vláhu a vymizely. Nálety černého bezu a porosty šípků postupně mizí, meze kolem polí se čistí, prosvětlují a kultivují. Kolem polí je úhledno. Krásný pohled na utěšené meze mezi poli. Nakonec i EU dává peníze na to, aby se krajina vyčistila a lépe využívala. Dokonce i na to, aby se obtížně využívaná pole vracela přírodě pro původní živočichy, kteří tam kdysi žili a masivním využíváním i těch kyselých luk přišli o vhodné životní prostředí. Mizí porosty hluchavek kolem silnic a cest, příkopy se začaly lépe udržovat pro naši větší bezpečnost. Velká změna přišla s novými vlastníky bývalých družstevních budov i odúmrtí po vesnických obyvatelích. Kolem léta neudržovaných budov vyrostly spousty keřů až stromů černého bezu, kopřivová plata pod nimi, plané trnky a další. To se to chodilo na květy bezu! Kopřivy se daly sekat srpem, někdo je těžil i kosou, aby pak zase obrostly a další čistá seč posloužila nejen bylinkářce. Těšily se z nich kačenky, slepice i hospodáři. Kořeněný krásně zelený špenát z kopřiv nemá chybu. Kopřiva na spláchnutí vlasů bylinkářky v barvě "vášnivé červené" - lázně pro vlasy. Kopřiva v čajíčku - odtučňovák a zčišťovák zadarmo!

"A to je ta země česká, země česká, domov můj"... Teď už i můj.

Nepláču zde a nenaříkám. Je dobře, že budovy mají své vlastníky, i kdyby jen proto, aby vyklučili letité nálety planých rostlin kolem nich. Nebo taky i proto, aby polozbořené budovy zmizely a nehyzdily venkov. Po krizi přijdou třeba noví vlastníci s novými nápady, vyrostou nové domy a třeba i služby a zdroje obživy. Možná. Já už se toho nedožiju, ale proč bych o tom nemohla uvažovat? Nová doba bude vyžadovat, aby byl prostor pro nové nápady a aktivity. Že přijdeme o pár zdrojů bylinek? Nezmizí všude, příroda bude pořád dbát na zdroj obživy pro svoje živáčky. Budu chodit dál, no bóže! Ptáci nebudou hnízdit ve zborech, v udušených stromech porostlých ovíjivými rostlinami. Za peníze EU uděláme remízky plánovitě tam, kde budou mít větší klid. I bylinky odtud budou čistší. Budu sice zase starší, ale snad už budu mít nového psího živáčka, čerstvou psí dámu. Při procházkách jí dám volno, protože tam škodit na polních živočíšcích nebude, a já polezu po bezovém květu, podbělech nebo po pichlavém hlohu. Najdu si je, budou jinde. Ujdeme více kroků, budeme zdravější.

Tuto zimu se hodně čistí a kácí. Však budou i další zimy a příroda se zase přisune přes své pionýry k našim obydlím. O bylinky se nebojím a proti kultivaci našeho okolí nic nemám. Dokonce ji vítám. Je to práce namáhavá, v zimě chlapi nesedí jen doma a nemají roupy. Naše okolí je projasněnější. Aspoň něco funguje. Je to vidět a to je dobře!

Kitty
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 otavinka otavinka | Web | 26. února 2011 v 21:10 | Reagovat

Milá Kitty, tak nyní už aspoň vím, co dělá Pepino na poli v těch mrazech. To víš, my holky z města nemáme představu, co je třeba a co je klučení. :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU