Šlo až o důstojnost

13. února 2011 v 10:42 | Kitty |  Život mého blogu
Ti z vás, kdo jste zavítali na můj blog od 11. února 2011, jste si mohli všimnout už nové tváře řady věcí, které na něm mám. Proto dnes pár řádek k tématu jejich tvorby...

Už při návštěvách na kamarádských blozích jsem ráda nahlížela do Návštěvních knih. Psala jsem o tom, jak se mi líbí jemné motivy vyobrazení, ale už taky o tom, že rezignuji, protože se mi nedostalo nabídky pomoci ke stejnému vzhledu. Asi tak před týdnem jsem si všimla nabídky na pomoc při instalaci Návštěvní knihy. Nezaváhala jsem ani vteřinu a už letěl mejl se žádostí o tutéž pomoc. Nabídka přiletěla.

U mě nebývá nic jen tak jednoduché. Už jsem se sice dočkala nabídky i ujištění, že to dám. Že by mi sice kniha mohla přistát jen tak, bez mého úsilí, ale bude určitě lepší, když přece jen nějaké návrhy a aktivity mi zlepší pocit z vykonané práce. To znělo rozumně a atraktivně. Budu u toho, když se bude tvořit krásný kabátek. Já jsem ale osobnost složitá, už neohebná, do nastávající práce jsem se těšila a zároveň se jí hrozila. Už vím, že mě nemá rád šicí stroj a kvasnice, co když řada bude pokračovat mým milovaným nenazdobeným blogem? Zkrátka jsem i přes rizika do slíbené spolupráce mínila jít.

Dostávala jsem podporu od blogerek, které se o tom dozvěděly. S doporučením hlavy vzhůru, pořádně se na to vyspat a tak. Navíc od Danice ujištění, kdyby mi to nešlo, že by mi to ráda udělala sama, i když... Prostě jsem se rozhodla.

Začátek proběhl obvykle. Nic moc mi neříkají odborné výrazy, chtěla jsem nastudovat, abych byla poučená. Přiletěl mejl - nic nestuduj, pojedeme naostro, to půjde! Přihlášení k tvorbě pro mě nezafungovalo a vlastně není dodnes. Proto jsme začaly tvořit u Danice. No začaly - já jsem přijímala jasné pokyny a odpovídala, že nevím kde najít, že nic nevidím, že nic nepřišlo, ještě nic nepřišlo... stejně bych mohla vypisovat jako chalupář ve filmu "Na samotě u lesa". Jen s tématem tvorby návštěvní knihy.

Rozhodly jsme, že NK budem tvořit u ní. Měla jsem představu a taky formulovala, co by mělo být na pozadí, popředí a tak. Sama jsem nic neměla, z vody se vařit nedalo, musela jsem přijmout nabídku s motivy od ní. Postupně přiletělo (a bylo složitě nalezeno) pár motivů v různých kombinacích. Různé barvy a motivy pozadí. Nástřel názvu blogu "doufám-počteníčko" byl jednoduchý. Motivek s divizničkou a včelkou přistál v nabídce jako první, líbil se mi a mám ho tam dodnes.

Docela jinak probíhala vlastní tvorba Návštěvní knihy. To jsem ještě ani netušila, že mám co do činění s empatickou Bohyní trpělivosti! Spolehlivě jsem dostávala krásné motivy a zpět jí docházely mejly:

"Krásné! ALE: ti exoti a ibišek, to mi k sobě nejde"
"Výborné! ALE: ty sýkorky a exoti, nějak...!"
"Jo, to se bude líbit! ALE: nebyl by tam nějaký živočíšek...?"
"Panebože, to je krásný! ALE: koťátko asi ne, a stačil by jeden pejsek...?!"
"Jo, to by šlo! ALE, teď mě napadlo, nebyla by tam nějaká babka a dědek, jsem stará a ten můj pochybovač?!"
"Jo, to bych brala! Já! ALE: bylo by to vhodný? Přece jen je to reprezentace..."
"Podívala jsem se na ostatní návrhy. Líbí se mi ta červená slečna, malí chlapečci asi ne, ale ty volavky jsou výborný..." (to jsem asi místo na návrhy pro svoji NK zabrousila k návrhům pro konkurenci)
"No tak asi beru ty sýkorky s krmítkem a boudičkou, psíky, kočičku..."

Tak to šlo dost dlouho. Navíc nejgeniálnější radil za mými zády škrundal, že to jde k sobě, že to může být tak co bych chtěla, to se mu líbí a nějaké ideje mám odložit, že:

"Počkej, nakonec dostaneš mejla, kde tě pošle někam a budeš mít!"

(Celý průběh mejlové korespondence mám uložený a možná ho budu poskytovat těm, kdo další bude NK tvořit. To pro poučení, jak to jde "lehce" v počátcích tvorby NK. Teď jsem nahlídla znovu do postupu tvorby NK a vlastně koukám, co mi nebylo jasné, vždyť to bylo lehké od počátku! TEĎ už jsem king, teď bych to dokázala i bez pomoci! )

Od Danice došel ještě jeden náááááááááádherný mejl s nejkrásnějším textem posledních dní. Vyzýval mě ke skouknutí definitivní verze:

"Se jdi podívat - celá kniha je jiná - překvápkooooooooooooo "

I jeden z úplně posledních ilustruje, jak je při svých letech plná krásného nadšení:

"...to budou všichni čučet. Já Ti mám takovou radost, že Ti to ani neumím popsat."

Tak to byl příběh dvou stresujících dnů, jakých jsem moc neměla. A zaznamenané útržky ze života krásné Danici s božskou trpělivostí, mladistvým elánem. Pravdu měla Otavínka, láska moje kamarádská blogařská, že jsem byla vyznamenaná pochvalou za texty a nabídkou pomoci od Danici. I Ježurka, jež moje rozhodnutí a zápas sledovala. DANICA JE KLENOT blogařiny! Na tom trvám. I se mnou, neumětelem tvoření, vytvořila hlavičku blogu k mé plné spokojenosti i Knihu návštěv, krutě odsouzenou mým druhým já v pozadí. On se asi sobě nelíbil, třeba se ho dotkl ten pononahý plešoun. Prý:

"To nabízíš pěknou bránu na svůj blog!"

Myslím si pro sebe, že při vstupu do mojí návštěvní knihy získá návštěva silný dojem! Na vzhled návštěvní knihy jen tak nezapomene! Blogaři si budou ujasňovat, kdo jsem, asi slovy:

"Jo, to je ta babka s počítačem a důchodcem!!!!" - určitě budu jedinečná. Nezapadnu do řady vzletných, blýskavých a snových úvodů Návštěvních knih. K tomu mi pomohla a tím za to taky může DANICA. Od zemité Kitty z venkovské farmy letí obyčejné lidské poděkování.

Díky. Za Tvoji ochotu, trpělivost a smysl pro humor to na Tebe prásknu do našeho blogu. Na moji odpovědnost.

Kitty




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jezura jezura | Web | 13. února 2011 v 15:12 | Reagovat

Moc hezké! Souhlasím, že Danica je opravdu poklad! Kdo se dnes někomu, koho skoro nezná, tak intenzivně a nezištně věnuje? Tak tedy PARÁDA! O_O

2 danatoma danatoma | E-mail | Web | 13. února 2011 v 16:21 | Reagovat

Moje milá Kitty, mám zákaz nesouhlasit - takže mi nezbývá nic jiného, než se tady, u mého PC, červenat a přiznám se, že i brečet. Proč? No za něco, co umím a co mi dělá radost, když to můžu pro někoho uděla, tolik slov chvály♥♥♥
Pepínovi vyřiď, že mu to v knize náramně sluší - mám v zásobě totiž i další dědečky a vybrala jsem toho NEJHEZČÍHO :-P
Moje milá, děkuji za článek - pobavil mne a snad věřím, že se bude líbit i ostatním.
Teď se jdu věnovat návštěvě....
Příjdu ještě večer...
Pozdravuj toho svého miláčka :-)

3 Otavínka Otavínka | Web | 13. února 2011 v 21:17 | Reagovat

Milá Kitty, náramně se vám oběma to povedlo. Jsem ráda, že jsi nadšena a že máš kepší náladu. Já jsem si dnes taky hrála na PC místo abych hledala kulatá výročí roku 2012. Třináctka je můj den a tak jsem o ní psala. Ten Tvůj blog je takový pohodový a čtivý. Pozdravuj Pepína a mějte se ! ;-)  ;-)  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU