Život až na vedlejší koleji

7. února 2011 v 20:32 | Kitty |  Úvahy a zkušenosti
Včera jsem dostala tip na dobrý blog Lucynka a hvězdy. Už ani nevím, jestli to byla samoreklama nebo (asi) klik na osvědčenou kamarádku mých kamarádek...

Jedním z článků byl zveřejněný obsah Pandořiny skříňky. Silný a dobrý příběh jedné etapy života pisatelky. Pokud si dál vzpomínám, byly tam ještě dva podobné silné články. A dost příběhů ze života. Obsahem ještě dalších bylo stýskání kolem psaní na blog a bloudění mezi komentáři. K tomu bych měla lidskou radu ("zkušené" půlroční blogařky).

Už v komentáři k tomu článku jsem dost obsáhle uvažovala, co se asi stalo a jak z toho dál. Zdá se mi, že se pisatelka dostala na vedlejší kolej blogového života. Tuším, že se nechala zlákat atraktivitou přečtených komentářů u svých a hlavně asi cizích článků. Ono je to záludné. Vůbec psaní na blog je zvláštním fenoménem. Člověk píše a hodnotí předkládané z vlastního hlediska, čímž vlastně často průběh příběhu nadsazuje nebo i idealizuje. Zvyšuje atraktivnost článku různými metodami a děj manipuluje. Nemyslím to jako by autor lhal, pouze nějak nadsazuje. Dělám to tak já a určitě i jiní. Do děje vsouvá současně i pozdější hodnocení děje, není to život sám. Už sama volba nabízeného článku spíše straní napětí a výjimečnosti, to je dáno článkem na blog. Prosím o porozumění - články má blogerka opravdu velmi pěkné, zde se nadsázka rušivě neprojevuje.

Proto se (podle mě nezkušená) blogařka dostala do vleku komentářů. Komentáře často hodnotí vstřícně, nadšeně přitakávají autorovi, volí nadnesená slova podpory. Sami komentující nehodnotí opravdový obsah, většinou jde o formální podporu hezkou formou komentáře.

Dost jich to dělá zištně, jedna příjemná věta končí odkazem na jejich blog a jde jim především o bodíky návštěvnosti. U kvalitních článků nejlepších blogařů se přiživují s reklamou svého blogu. Tyhle reklamy známe všichni, mě osobně takové reklamy znechucují. Aniž by se nějak zatěžovali článek i jen přečíst, napíšou třeba jen tu trapnou zkratku, v lepším případě smajlík nebo slovíčko nadšení a už je tam odkaz na jejich blog s blogovými slovíčky. Tyhle trapnosti asi naši blogařku nezlákaly. Spíš takové, které hodně příznivě hodnotí její články.

Článků autorka nenapsala příliš. Objevila jsem tam články ze života a řadu básní. Tímto článkem reaguji na druhou rovinu blogu, v níž se vyznává skoro ze závislosti na komentářích, případně o putování po komentářích pořád dokola. Její situaci podporují podle mě hlavně blogové články bez reálného obsahu. Líbí se jí grafika, efekty a stylizace a k tomu čte nadšené komentáře reagujících. Zřejmě - prosím neberte to špatně - se zhlédla ve virtuálním světě blogového života. Nedivím se jí, má svoje lidské starosti a tento svět straní atraktivnosti. A tak stále ztrácí čas putováním po blýskavých efektech.

Ona sama je na zemi, články tomu napovídají. Má pozemské starosti, ty jí komentáře jakoby ulehčují, zavádějí ji do světa nadsázky, efektů. Suma sumárum - poradila bych jí, aby přistála znovu u toho, co nejlíp zná, u svého života. Vždyť články s výpovědí o jejím životě budou ilustrovat realitu, vypovídat a taky (!) vyvolávat komentáře. Už by měla odhlédnout od pozlátka, to ji jen znovu zavede na vedlejší kolej.

Smyslem blogu je uveřejnit niterný stav autorky, uveřejnit výpověď a zkušenosti. Každý jsme jiný, každý jsme rozhodnuti dát nahlédnout do svého života s různou intenzitou. Kdo má bohatý život a zajímavě vylíčené zkušenosti a hodně se otevře, vyvolá právě tento přístup a kvalita života autorky dost komentářů sama o sobě. O to by neměla mít strach. U smysluplného článku se čtenář taky otevře a jeho komentář bude i citově podbarvený. Myslím si, že základnou "blogaření" je výpověď formou článku. A teprve nadstavbou jsou ony komentáře. Je to "služba autorovi" a jejich forma bude vycházet z podstaty.

Vidím to tak, abych už skončila, aby pamatovala na hlavní kolej blogování. Ty vedlejší koleje - komentáře - jsou obslužnými činnostmi, jsou tu kvůli té hlavní koleji. Svůj příspěvek bych přirovnala k plácačce výpravčího. Zrovna v tomto okamžiku zvedám na okamžik červenou STOP jako červené světýlko varování, abych hned nato klidně ukázala pro blogový život Lucy ZELENOU! Držím Ti palce, věřím, že to zvládneš!

Kitty
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU