Šedesátka

3. března 2011 v 13:39 | Kitty |  Vykutálenosti
V Mařenčině okolí se slavila šedesátka. Na dědině je to honosnější a složitější než svatba. Asi stejně trvá, než se napeče cukroví a mlsy, u chlapa a v práci a u myslivců a hasičů a a a... se zase shání víc něco ostřejšího...
Sledovala jsem to a tak už o tom něco vím. Při poslední návštěvě jsem mohla skouknout dárečky, které oslavenec dostal od gratulantů. Zastihla jsem tam pozvané hosty a viděla jsem, jak mlaďoch dostal pár papírů.
"Přečti si to, to se musí vidět!"
Dostala jsem taky kafíčko. Hovor se stočil samozřejmě na průběh oslav. Schválně říkám oslav, protože prý to celé ještě neskončilo, ještě jedna jásačka bude v dubnu.
Mimochodem sleduju mladého. Bere list za listem v igelitu, čte a pousmívá se. Někdy i přečte nejzábavnější plky a průpovídky, co se tak k výročí šedesátky u chlapa sejdou. Nakonec z igelity, ve které to všechno bylo, začal vyndávat krabičky. Vypadaly jako od léků a také to podle popisek na krabičkách léky byly. Takové ty typické berličky, jaké už berou nemohoucí dědouši. Jubilant do jejich řad nepatří, to vím. V souvislosti s ním se řeč o nemocech nikdy nerozběhne. Ale, že jo, co kdyby?
Uvažovala jsem, koho to napadlo a jak asi probíhala tvorba popisků darovaných krabiček! Řekla bych, že to nebyly typické rozměry lékových krabiček. A i kdyby byly, museli složit nebo sehnat texty k jednotlivým "berličkám". Pokud jsem slyšela, něco takového by renomovaná farmaceutická firma na svoje krabičky dát nemohla. Nebo sice mohla, ale dodat by to mohla snad jen andrgrandově!
O to teď ani nejde. Co asi bylo dál? Představuju si, že milovníci takového oslaveneckého humoru se někde tajně u někoho scházeli. Hledali na webu. Vážili kalibr popisku krabičky a co je ještě únosné přečíst v rozjařené společnosti. Myslím si, že příprava obsahu téhle igelitky se stala skvělým bavklubem chlapů. Těch, kteří jubilanta dobře znají a mají ho rádi. To bylo zjevné.
Jsem ta náplava, ještě pořád nevím o životě na dědině všechno. Pepíno sleduje moje nadšené vyprávění a zase vidím potutelný úsměv. Zřejmě o tom něco ví. Taky tam pracoval. Tolik prý se od jeho dob před pár lety nezměnilo, usuzuje zkušeně. Vytahuju z něho, jak to teda asi probíhalo. Chlapskou zábavu jsem připravovala málokdy, možná ještě v pravěku, kdy jsem dělala kulturu na učilišti...
"Co ty můžeš vědět, jak to probíhá? Tajně? Pokoutně? Chacháááá!"
No tak podle toho "chachááá" bych u toho v čase přípravy darovaných lékových krabiček chtěla být! Co v koutečku tajně scuknutých chlapů mohlo být tak extra zábavného?
Kitty
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU