Už je u nás!

3. března 2011 v 14:51 | Kitty |  Živočíškové a mazlíci
Dočkala jsem času jako husa klasu. Už ji máme doma...

Poslední dva dny jsem nebyla k ničemu. To musím přiznat a přiznávám. Na čtení výtvorů blogových přátel jsem neměla čas. Ze dvou důvodů. Jedním byl záchvat "psavé", to mohlo být pro můj blog přínosem. Dnes jsem zjistila, že ano. V neděli přibylo najednou jedenáct článků, v úterý sedm a zůstalo i pár rozepsaných, včera jsem z toho byla dost na dně. To i pro souběh s napínavým finišem kolem nové fenky.
Pár dní jsme jednali s paní z Křižínkova, která měla u sebe nalezenou fenečku, asi desetiměsíční kříženečku knírače. Přitulila ji, když se vloudila k sousedce se dvěma psy. Vzala si ji domů a přes měsíc ji chovala a hýčkala doma. Jako první odpověděla na můj inzerát, že hledám fenku... Telefonát, pár mejlů a domluva, že nám ji přenechá. V pondělí poslední injekci očkování a můžeme si přijet. Domluvili jsme se na středu. V úterý mejl, že váhá, že... a že..., prostě neví, jestli se ji dokáže vzdát. A to přitom péče o hodně starou maminku, pomoc kamarádce na vozíčku po zlomenině kotníku s odvozem na rehabilitaci, čerstvá únorová vnučka, na kterou se nemohla ani podívat kvůli nalezené fence Sáře...
Už dlouho pokukuju na webu po útulcích, kde by byla nějaká nešťastná psí dušička, které bychom mohli nabídnout nový domov. Teď nám paní komplikuje jistotu a my v úterý hodiny hledáme, telefonujeme a mejlujeme kolem jiného psíka. Policejní odchytové útulky, normální útulky v okolí, v Brně a kolem Blanska. Nalézáme vhodné a také o ně pořád přicházíme. Předtím jsem dala i ten inzerát. Nazrála doba, chceme jiného živočíška za Kittynku. Mohl by to být v nouzi i pes!
Pozdě večer se rozhodujeme. Pojedeme pro Sáru ať to dopadne jak chce. Paní má těžkosti s jejím držením, snad ji na místě přesvědčíme. Jinak to bude delší výlet do neznáma, jakého se občas musím zúčastnit. Vždycky jsou nejmíň TŘI možnosti. Bude Sárinka, bude jiná fenka nebo psík, nebo nebude nic.
Ve středu ráno jedeme. Dojíždíme do Křižínkova za paní. Ve dveřích vidíme paní Marii a u ní chlupaté klubko. V mžiku bylo u nás. Čeníšek a jazýček pozdravily příchozí. Zkrátím to - poptali jsme se na Sárinku, co a jak s ní. Shodli jsme se, že asi chudák fenečka byla vánočním dárkem. Zjevně nebyla týraná, asi dárce nevěděl co s ní. Nakonec nám ji slzící paní předala do auta. Ještě dvakrát jsme ji nechali vyběhnout na známá místečka a pak už jsme frčeli domů. Mělo jí být špatně, ale nebylo. Může s námi na Moravu, když to bude nutné! Měla chůvu, vzdoušek z okna, i si pospala. Doma vystoupil kulový blesk a tak to zůstalo. Proběhla dvůr, skoukla připravené šámbre separé a nic neříkala. Provrtěla se domem, dostala vykázané místečko, spucla první nabídku rýžičky s věnovanou kapsičkou Pedidrí. Zkrátím to - málem se s kohoutem zakousli, teď už naše BETTY moudře uznala, že se s ním mazat nebude a schovala se páníčkovi za paty.
Večer se nechala ukočírovat do nabídnuté krabice, vystlané poduškou z dutého vlákna s jejím a jí věnovaným prostěradlem od paní Marie. Šli jsme vyčerpaně spát už po deváté hodině večer s tím, co v noci bude. Nic nebylo. Ráno těsně před šestou fňuknutí u dveří. Byla jsem zvyklá u Kittynky hned vystřelit z betle a jít s ní ráno čurat. Zase se rychle lámu z postele a zase letím na dvůr čurat, dnes s Bettynkou. Po snídaní proběhnu louku za domem až k novému průseku, kam jsem zatím ani sama nedošla. Pádím za ní, Betty předem mnou, za mnou, točí v letu kruhy kolem mě. Ta bude utahaná! Nebyla, je to přece jenom desetiměsíční štěně, semtex v psí kůžičce.
Doběhneme z vycházky. Pepíno hlásí, že když po osmé pustil mobil, měla jsem nepřijatý hovor. Číslo neznámé, komunikaci s paní Marií jsem vedla já. Za chvilku už volala. Nemohla dospat. Co se dělo u nás? Referoval prý jí, že lítáme po louce a v lese, že v noci nebyly žádné horory, prostě dobře vychovaná psí holka.
Hlásím tímto článkem všem, kdo sledovali celou anabázi, že máme doma vybranou, vytouženou a vyvzdorovanou Betty. V autě opakovaně zaznělo oslovení "Kitty", to už jen ze zvyku. Jméno Sára se mi nezdálo, Kitty byla jedinečná a nová fenečka má právo na své jméno. Kitty byla alfa, písmeno beta je druhé v alfabetě, tak tahle psí dáma bude nosit jméno Betty. Mistruje mě u každé manipulace s jídlem, zkoušíme první pokusy o výcvik slušného chování. Základní povely už ji učila paní Marie, bude to lehčí.
Děkuji milé paní Marii za dvě šance, které dala své psí schovance Sáře. První za to, že ji přijala, a druhou za to, že ji předala nám. Pořád říkám, že zvíře není věc a nikdy nebyla. I pes je osobností, cítí a má rád. Dnes už Betty dostala druhou šanci od soucitné paní. Naše cesta na Moravu bude vždycky vést přes Křižínkov k paní Marii. Křižínkov vstoupil i do našeho života. Děkujeme.
Kitty
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 otavinka otavinka | Web | 5. března 2011 v 8:59 | Reagovat

Milá Kitty, zprvu jsem se nedokázala zorientovat, odkud Bettynka pochází a musela jsem si článek pozorně přečíst znova. Přeji Kittynce, Pepinovi i Bettynce báječné soužití bez problémů a ve zdraví. :-D

2 Iva Iva | 5. března 2011 v 19:34 | Reagovat

Ahoj Kitty, to je fajn, že už jste všichi spolu, přeji krásný život s Betty. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU