Deset za tisícovku

21. dubna 2011 v 20:38 | Kitty |  Úvahy a zkušenosti
Už máme dva body na řidičském účtu. Platili jsme...

Jeli jsme dnes do M. B. po objížďce. Po začátku obce Jackov jsme v dohledu uviděli tabuli, že projíždíme měřeným úsekem. Po zahlídnutí tabule můj řidič sešlapal a docela ho udivilo, že měřený úsek byl jen asi padesát metrů dlouhý. Po dalších pár metrech za zatáčkou policista a ukazoval nám, že máme zajet na krajnici. Byli jsme na vážkách, udělali-li jsme nějaký přestupek. Probíhá totiž masivní dopravní akce policie, tohle byli městští strážníci. Uslyšeli jsme zdvořilou žádost o občanku a řidičák. Zadoufali jsme v dopravní akci. Jenže po chvilce zazněla informace, jestli víme, že jsme spáchali dopravní přestupek. Vedle stála červená Octavie napojená na jakýsi kabel, něco tam kutil další z policistů. Prý jsme překročili stanovenou rychlost v obci o deset kilometrů a z toho prý vyplývá, že po překročení do dvaceti kilometrů je to za tisíc kaček.

Zírala jsem. Ještě padl dotaz policisty, jestli jsme ochotni pokutu zaplatit na místě. Řešení u přestupkové komise atd... Minulý týden jsem brala palmáre, měla jsem výjimečně u sebe pár tisíc na nový nábytek do kuchyně. Než se Pepíno stačil nadechnout, vytáhla jsem tisícku a souhlasila, že zaplatíme na místě. Prý můžeme dostat na památku fotku, že tam opravdu ta šedesátka u místní tabule byla. Jaksi jsme oba nezareagovali. Ráda bych tu fotečku měla nebo aspoň nahlédla, je-li to pravda. Oba jsme ale byli víceméně v šoku. Zmohla jsem se jen na dotaz, jestli nás to bude stát body. Prý dva! No tak jsme už v množině řidičů, kteří utrpěli trestné body. Nemáme s tím zkušenosti, zatím jsme žádné nikdy neměli. Ale po roce prý se nám odmažou. Aspoň tak! Kdyby se nic horšího nestalo.

Cesta už pak probíhala ve spěchu, protože už jsme měli zpoždění. Ovšem oba jsme po celou dobu vrtěli hlavami. Josef prý VIDĚL, že "u tabule o měření" tam padesátku měl. V hovoru s policistou nám vysvětlili, že u tabule tomu tak mohlo být, ale místní tabule obce byla o padesát metrů blíž,tam jsme byli rychlejší! Policisté postavili radar padesát metrů za tabuli, aby mohli rychlost změřit. Asi to tak bylo.

Dál jsme jeli sportovně v tom smyslu, že při každé místní tabuli na začátku obce jela naše Thálie skutečně tou přikázanou padesátkou. A taky po celou dobu jízdy obcemi. Oba jsme před místní tabulí zvolali:

"Začátek obce - padesát!"

Nic moc se nezměnilo. Jezdíme opravdu skoro předpisově pořád. Obec neobec. Za léta éry trestných bodů jsme platili jen jedenkrát stovku za sjeté gumy, bodík jsme neutrpěli ani jeden. Asi. Byla jsem hodinu na masáži a v duchu jsem doufala, že Pepíno to nevydrží, zastaví se na dopravce a zkusí zjistit, měl-li někdy nějaký bodík. Nestalo se tak, nakupoval a prý neměl čas! Já bych to udělala. Mám ráda jasno. Abych se zde ted mohla prsit tvrzením, že my opravdu nikdy...

Doma diskuse pokračovala. Prý jsme mohli zkusit smlouvat, i když nám bylo jasné, že toho vyjednávače a výběrčího jistil druhý. Jasné nám bylo, že limit do 20 kilometrů a taxa je nezlomitelná. A stalo se cosi zvláštního. Vybafla jsem na něho - nijak zle:

"Nejsme jako oni!"

A hned jsem mu vysvětlila, že musíme přijmout pokutu za chybu. Aby se situace zlepšovala, někde musí začít správné chování lidí. Nehledat strýčky, známé vedoucí, kteří by možná pomohli. No bóže, proto jsem to bez řečí zacvakla, i když tím přijdu o dvě kuchyňské skříňky - možná. Ono mi to totiž takto napadlo hned v okamžiku uložení pokuty. I doma jsem to pak v tomto smyslu bránila. Beru to jako: udělám chybu, zhodnotí se to jako chyba, vím, že jsem udělal chybu, tak to řešit s čistým svědomím a nekličkovat. Toto chování jsem viděla u Rakušanů a hodně se mi to líbilo. My Češi zkoušíme kličkovat a proto příliš netrpíme sebevědomím. Zkoušíme dělat ze sebe i druhých pitomce. To přece tak být nemusí!

Já za sebe mám ráda čistý štít a sebevědomí. Potom mám jistotu, že mám pravdu a nemůže mě nikdo doběhnout. To opravdu není málo!

Kitty
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 signoraa signoraa | Web | 22. dubna 2011 v 13:23 | Reagovat

Je báječné mít dobrý pocit z toho, že má člověk čistý štít a svědomí. Ovšem, mě osobně vadí, že já, ačkoliv se také snažím žít poctivě, se neustále setkávám s tím, že druhá strana se mně snaží obalamutit, podvést a někdy i okrást. Konkrétní příklad s policajty: jeli jsme z kopce, svažujícího se do města opravdu povolenou padesátkou, když v tom nás předjelo auto stejné značky i barvy. Policajti nás zastavili pod kopcem oba. Nám začali tvrdit, kolik jsme měli na tachometru a já si byla jistá, že to nemůže být pravda. Druhé auto pustili a mě doslova "bouchly saze". Zeptala jsem se, kolik tedy naměřili tomu, kterého pustili a který nás předjížděl z kopce dolů. Můj muž se asi v ten moment za mě styděl, já se bila za pravdu jako husita. Policajti se s údivem ptali, zda nás opravdu předjíždělo puštěné auto a když jsem řekla, že vzadu seděl pes, tak jim došlo, že chtějí pokutu po nepravém. Byli jsme propuštěni se slovy: "No tak jed'te". Asi měla být na místě i omluva, ale ušetřili jsme za pokutu a body, které měly patřit autu se psem.

Přeji krásné prožití velikonočních svátků. :-)

2 jezura jezura | Web | 22. dubna 2011 v 17:04 | Reagovat

Milá Kitty, už je u tebe vidět svatozář? Já tě chválím, mělo by to tak vypadat, také jsem někdy až praštěně poctivá, ale pořád je nás málo. :D Ale ani jsi v tom údivu a úleku nenapsala, jak to dopadlo s tou kuchyní. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU