Pes na gumě

23. dubna 2011 v 23:29 | Kitty |  Živočíškové a mazlíci
Máme štěně Betty. Nemá ještě ani rok. Je pořád jako na gumě...

Pepíno sedí u televize a Betta leží u mých nohou pod stolem. Za chvilku slyším žuchnutí. To právě Betta dobyla strategickou pozici na jeho kolenách. Dostává příkaz k seskočení na zem. Jedinou reakcí je Bettino drbání v uchu. Nádech a další příkaz, podpořený posunkem. Reakcí je olíznutí pána tvorstva a zívnutí. Razantní příkaz a Betta letí dolů, protože ji páníček shodil. Vzápětí zase žuchnutí a povzdech:

"Ještě nedopadne a už je zase nahoře!"

Dobytou pozici nehodlá měnit za tvrdou prkennou podlahu zatím bez koberce, ani za nový pekáč. Psice se uvelebí na kolenách a změní pozici, pro změnu se položí na záda a tlapou opleskává páníčkovu tvář. O nějakém seskakování ani slovo.

Jakpak je to dlouho, kdy pán tvorstva rozhodl, že pes může přijít do rodiny, ale žít bude na dvoře! Vytrpěla jsem si diskusi s blogery, že pes venku nikdy a za žádných podmínek! Nanejvýš přípodotek, že psa už rodina na venkově měla a prostě venku žil co pamatují. Pracně jsme hledali, našli a dovezli si bezdomovkyni Sáru-Betty. Před jejím příchodem jsme upravili venkovní prostor, zateplili slámou, jutou, kožešinami. Betty tam zkusmo zašla, vyšla a tím to skončilo. Když tam schováme něco, co chceme utajit, je to jisté. Děláme si naději, že v parných letních dnech vezme venkovní útulek na milost. Bydlí s námi v domě, nový pekáč a JEJÍ místo má v obýváku. A zatím užívá přistávací plochy na páníčkových kolenách. Moje nohy jsou asi kratší, mají větší sklon nebo je Pepíno teplejší či jeho modráky jsou atraktivnější. On toho taky víc nasedí, já pořád někde chodím.

Zkouší na nás ledacos. My na ni taky. Učíme se, jak vyzrát na dynamickou fenku. Já s ní chodím na vycházky, mám ji na povel a snažím se ji vychovávat. Vycházky jsem vyřešila tak, že projdeme na vodítku vedle slepic ven na louku. Tam ji pustím a děj se vůle páně. Občas změním směr chůze. Pozoruje mě a v okamžiku změny směru se rozbíhá a letí jako střela ke mně. No většinou. Nějaké spoléhání na to, že na volání zareaguje, je idealismem. Takže letí jako střela, doběhne a proletí kolem mě ve výši mých ramen. Nebo se strefí do nemocného kolena až tak, že je schopná mi je vyrazit z kloubu. Během vycházky toho teď už moc nenachodím. Zajedno je už tráva vzrostlá a nevidím díry v zemi, zadruhé Betta většinou opravdu přibíhá nebo se rozběhne tam, kam ukazuju. Tam pak točí obrovská kola, skáče do metrové výšky nebo loví myšičky. Já zatím už zase jdu jinam, ona po nějaké době přibíhá. Tak je vylítaná a já žiju. To se děje i třikrát denně.

Zvykla si i na náš odjezd z domu. Pepíno autem vyjede ven a já vyjdu zadem. To už ví, že tam pořád chodím a jsou tam slepice a kohout, který pečlivě hlídá své slepice a postojem hrozí. Tím obejdu její pozornost a můžeme odjet, aniž by se podhrabala a utekla. Čeká asi, že zase přijdu, trochu si zakňučí a zalehne. Jednou už jela s námi k veterináři a neokousala ani neproškrabala sedadla. Bude to dobré.

Podle chytré knihy ji učím. Něco se daří, něco zatím hodnotím jako opatrné úspěchy. Ale její pobyt na kolenách nemá chybu. Každý seskok Pepíno komentuje s uchechtnutím a povzdechem. Okousaní jejím poštipováním jsme jako chutné kosti. Leží chudák mezi klepetama našich kožených křesel nejraději. Občas uslyšíme srdceryvné zavřísknutí, když hodláme s křesly odjet a ona zjistí, že bychom na ni najeli. Stejně se stává, že o ni zakopneme nebo kolečka křesla ji přidrží za srst. To pak klejeme úlekem a na zemi zůstávají chomáčky chlupů. Srst jí už vypadává a dá se snadno vytrhat. Před vycházkami ji kartáčuju a to si vždycky užiju. Abych ji vůbec udržela, chytím ji za chlupy na bradě a ona uhýbá, vrtí se, kouše, válí se; prostě si myslí, že si s ní hraju. Už jsem vyčesala deseticentimetrových chlupů na pěkný svetr a pořád není vylínaná.
Veterinář uznal její srst za pročesatelnou, tak:

"Česat a česat, kartáčovat a kartáčovat!"

Ale kdo má před vycházkou obětovat své tělo, čas a sílu na vyčesání takového medvěda! Má krásné velké tlapy, ale prý už neporoste, má 6 kilo. To nám věru stačí. Užijeme si s ní radosti i starostí. Ale den ode dne se líp poznáváme. Už mi nosí aport, dá se přivolat lákáním na další zábavný pohyb, který jí umožní skočit mi na ramena, ulovit zuby moje koleno nebo kousnout kamkoliv ve svižném výskoku. Je prý to sebevědomá osobnost. Máme její aktivitu podporovat, však ona se uklidní. V to doufáme oba. Pepíno její výchovu vzdal, pes prý má mít jednoho pána.

Ona není pořád jenom divoká. Umí taky jemně těmi tlapami ťuknout na ruku i pohladit. Přitulí se, pospává na našich nohách. Na pokyn dokonce zalehne. Čurá na povel a to je fajn hlavně večer a v noci a v dešti. Dokonce se zatoulala, ale než jsme rozjeli pátrací akci, vyrazila odněkud a řítila se k vratům jakoby nic. Dokázala najít cestu po mých stopách. Ještě pořád skáče na lidi, zatím ji to nemůžeme odnaučit.

Ale hlavně - měla dávat venku na dvoře pozor na zloděje a štěkat. Štěkat se naučila a včera dokonce vyštěkala návštěvu. Začala hodně štěkat - říkáme tomu "zvonit", protože reaguje na zvonění - a nepřestávala. Šla jsem se podívat, co kde slyší a vida: na dvoře dvě děti. Zadem přišla návštěva a ona je uslyšela a dala vědět. Na děti neútočí, ale znehybnila je, štěkala a číhala u nich, dokud jsme nepřišli. Máme hlídačku, jakou jsme potřebovali. A vlastně teď v teplých dnes si hraje nebo odpočívá skoro celý den venku. A jde to!

Máme rádi svoji malou Betty a i ona si na nás zvykla. Zase náš dům ožil štěkotem živého psíka. No a že někdy neposlechne? Prý dospěje. Teď ať si tedy užívá svobody a mládí a zdraví. Bude to dobré.

Kitty
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jezura jezura | Web | 24. dubna 2011 v 16:28 | Reagovat

Maruško, ty se divíš, že pokaždé neposlechne, ale copak lidé vždy poslechnou, i ti dospělí? Tak vidíš, je s ní u vás doma určitě lepší nálada, vyzařuje to z tvých článků. Jen tak dál! ???

2 Loic Loic | E-mail | Web | 14. října 2011 v 20:01 | Reagovat

Usmívej se,zítra bude hůř…:-) Dobrej článek...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU