Jako v pravěku

19. května 2011 v 22:05 | Kitty |  Jak žijeme na farmě
Jak se žilo na farmě? Dnes jsem si to zkusila. No nic moc...

Dnes byl krásný hodně teplý den, celý den jsem naplno pracovala na zahradě. A večer? Upocená, utahaná - a venku je zatím tak krásně teploučko. Napadlo mě, že si udělám osvěžení nad lavórem, jak se dřív umývali obyvatelé venkovských farem. Potichoučku jsem se vytratila, přichystala na dvůr lavór, ručník na stoupnutí, osušku (místo poslámky), klúcek bavlněné látky, mýdlo a snahu si to zkusit. Pepíno se takto umývá pořád, já jsem si na očistu těla a osvěžení vybudovala sprchu. Ale zkusit se má všechno. Dnes takto poprvé!

Na dvoře už máme nainstalovaného "břicháčka", takový velký termofor, kterým si horolezci v horách ohřívají vodu. Si myslím, protože mi to tak bylo řečeno. Z černého plastu, asi na 40 litrů vody. Nahoře velké černé "břicho" s ohřátou vodou, dole taky černá tenká placka s vodou, kterou ohřívá sluníčko. Tepelný motor. Prostě - teplá vodička, tu si místní předkové museli ohřát na kamnech. My jsme moderní a ekologičtí a tak nám vodu ohřívá sluníčko. Dnes byla hodně ohřátá, bude to požitek!

Už bylo krátce před setměním a já se dala do umývání. Znám i lepší konání a příjemnější. On to nebyl žádný med. Namočit, namydlit, otírat až dřít unavené tělo. Už se valem ochlazovalo a tak namydlená kůže za chvilku studila. Pořád jsem namáčela, aby umývání bylo příjemnější. Capkala jsem v mokré trávě, každou chvilku jsem se zapotácela. Voda byla za chvilku plná šupin z mýdla a zbytků trávy. Pořád jsem čekala, že přijde očekávaný požitek z koupele, osvěžení, zážitek, na jaký budu dlouho vzpomínat. Přece jen - opocená a unavená, očekávala jsem pocit osvěženého těla. Abych pravdu řekla, čekám doteď.

Jediný hezký pocit při mytí jsem si užila, když mi můj Pepíno umýval zádíčka. Mám hodně jemnou kůži a tohle vydrbání zad jsem si užívala. Píšu o vrcholně intimní věci, ale tohle umývání zádíček byl jediný příjemný zážitek mytí těla na dvoře nad lavórem. Přece jenom, jsme zvyklí na jinou toaletu. Abych byla spravedlivá a přesná. Ještě zabalení do obrovské osušky - až to mě odškodnilo. Měla jsem tam napsané "voňavé", ale já aviváž nemůžu používat, takže nevoňavé, ale stejně hebké. Až potom se dostavil pocit svěžesti. To "free", které jsem od retro mytí nad lavórem čekala.

No - zkusila jsem to. Zkusit jsem to musela. To jsem ze života na farmě ještě neznala. Už to znám a musím říci, že tento zážitek si hodlám dopřát jen v nejteplejších dnech. Žijeme jiný život než před padesáti, sto lety. Já jsem se dnes snažila poznat, jak se myli naši předkové v pravěku. Byl to zážitek z pravěku. Jediná dobrá věc je, že jsem odcházela základně očistěná z denního potu a špíny. Ale sprcha je sprcha!

Kitty.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jezura jezura | Web | 20. května 2011 v 13:19 | Reagovat

Tak to si tedy fakt nedovedu představit a vidíš, tys to i zkusila. Já taky říkám, že zkusit se má všechno a také všechno je jednou poprvé. Někdy ale také naposled, že? [:tired:]

2 otavinka otavinka | Web | 21. května 2011 v 14:36 | Reagovat

Milá Kitty,
tak podobný zážitek jsem měla před několika lety na chatě u Tábora. Sprcháč tam není, pravda je tam nádherný rybník, ale ten se mi nechtělo namydlit a tak jsem taky volila ohřátou vodu v sedací plechové vaně. Nic moc. Holt na to horší se zvyká špatně. :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU