Koza a batolátko

5. května 2011 v 22:44 | Kitty |  Život mého blogu
Začíná výuka obrázkování...

Pořád si stěžuju, že neumím obrázky. A taky od blogerů jsem tlačená do toho, abych text doplňovala obrázky. Tak se toho ujala jedna nová dobrá duše a už to jede. Z jejích mejlů jsem si přečetla, že je na to moře prográmků, mám-li to a to a to. A hned příkaz - najdi si nějaký motiv a pošli mi ho mejlem. Nemám speciální prográmky, nemám dost fotek v galerii. Co poslat? Rada - na mém Seznamu napsat do vyhledávače třeba KOZA a když kliknu, mám tam obrázky koziček. Vyberu jednu strakatou ze 4 tam nabízených, kliknu pravou Kopírovat, a dost. Nevím co dál a napíšu to do mejlu, odešlu. Dostanu 3 mejly, že to musím kopírovat do složky. Co je to složka, kde je, jak ji udělám a kam ji dám? Další 2 mejly rad a nějak se mi podařilo zkopírovat šklebící se kozisko do Obrázků. Pak už to letělo k rádkyni. Pochvala. Cvičně ještě dva mejly s fotkami Betty z mé Galerie. Pochvala.

Další příkaz - z došlého mejlu si zkopírovat nějaký motiv ze tří nabízených a poslat zpět, že tomu jako rozumím. To se mi nepodařilo doteď. Lítaly mejly s vysvětlením, že to nejde otevřít, nejde mi to nikam a nijak zkopírovat, nevidím ten příkaz Vložit, ani to (možná úspěšně někam zkopírované) nikde nevidím! Dalších asi deset mejlů s vysvětleními, ať neuvažuju jenom v měřítku blogu, že jsou nějaká windows to a to a to. Motivek teda není zmáknutý doteď. Ať jsem dělala co chtěla, točila jsem se pořád dokola, kopírovala a nemohla najít Vložit. K zlosti, mlátila jsem doma vším a nadávala sobě i rádkyni. Ona to má zmáknuté, má praxi a dva miliony jakýchsi fraktálů či čeho, prostě ví. A po mě chce, abych byla mistryní hned a napoprvé, bez zkušeností a prográmků! Byla jsem včera tak zpitomělá, že jsem už nic nenašla, nezkopírovala. A ani to, co jsem uměla, jsem najednou nevěděla a neudělala. Zpitomělá a rozhozená, jeden nervík, jsem šla spát. Nemělo cenu si dál sugerovat, jak jsem nemožná. To víte vy blogově starší blogerky, jak to se mnou je...

Dnes jsem se bála nahlídnout do pošty. Odpoledne jsem plná strachu a napětí sedala k PC. Vlastně k PC a internetu, mám vnímat ten rozdíl. A zase výuka - co je složka, kam ji dát, jak ji najít. Není možné, že nevidím poslané pokyny, posílám prý nějaké "html" a to je prý strašně složité. Další mejl s mrkajícím děťátkem. A prý ať se učím, že mi věří...

Začíná obvyklý kolotoč. Hledám cvičně kozu, to mi jde. Už jsem ji poslala, to je splněné. A tak co s mrkajícím dětátkem. Pepíno se ozve, že mám dokonalou tiskárnu-skener-kopírku. Dobře, jdu na to. Zkouším to vytisknout - OK. Potom to oskenuju. V tom jsem měla praxi, šlo mi to (s minulou multitiskárnou). Dnes to oskenuju, ale uložit to nejde, nevidím jak, kam a s jakým číslem. Nakonec po stopadesáti pokusech to nějak vydedukuju, vidím to ve složce "Kuřecí noha jako čapa + Návštěva"; jak se tam batolátko dostalo ví bůh. Snažila jsem se přece skener přemluvit, že to chci uložit do Obrázků. No a to už se mi podařilo odeslat a zkontrolovat, že batole nemrká, ale odešlo jako statické. A už toho mám dost!

Pochopila jsem, že jsem na sakra začátku oceánu z mnoha windows XP, prográmků placených a neplacených, Zipů a nezipů, nekonečných prostor mejlových schránek či čeho... A že to bude cesta na dlouhou trať. Mluvíme spolu, ale různými jazyky. Já netuším (drobně tuším), co je to "html". Kostka s červeným křížkem v mejlu mi nijak nevydá své tajemství pokynů k další práci, ať dělám co dělám.

V Hrabyni v rámci rehabilitace jsem se zapsala na počítače. Tam mě slečna krok po kroku naučila kopírovat. Naučila, uměla jsem to a myslela jsem si, že dodnes. Ne, všechno je po včerejšku jinak. Zase plavu na vlnách zapomění, zase nezkopíruju ani tu kozu. Dnes a snad ani v budoucnu. V mejlu mi přišlo vysvětlení - neautorizovaně cituji:
"Ty pleteš hrušky s jablkama!!! Tady klik na obrázek, kopírovat, tečka.... v té myši je to uložené i kdyby jsi šla spát!!! Na nic nešaháš nic nemačkáš!!! ukážeš na ploše složku (to už jsem měla novou složku s kozou na ploše s názvem Koza), poklepeš, ona se otevře!!! Je to čistý bílý papír!!! A teprve teď na ten čistý papír vložíš tou pravou myší ten obrázek (ty nic nevidíš v té myši, ale ono to tam je.)" A je jasno! Jenže asi vám všem mimo mě. Jo, říká mi to, že jsem to už někdy dělat musela, batolátko jedu pořád dokola, nakonec to tam dám. Ale zase to pak nemůžu najít, když to chci odeslat. Pak to najdu ve složce "kuřecí noha jako...", to už jsem psala nahoře. Jak se to tam dostalo a jaký příkaz jsem dala - to budu muset teprve nastudovat z návodu, protože to, co mi zobrazovala nápověda při skenování a pak ukládání, mi nepomohlo.

Je hluboký večer a já si zde sypu popel na hlavu, jak jsem neumětelem neumětelským. A pro vás, milí blogeři a blogerky, mám otázku:

"Je možné při tomto mém stavu vědění o dění a technikách kolem obrázků něco tvořit?"

Už vidím laskavé úšklebky mých blogových příznivců. Myslím si, že si VŠICHNI JAKO JEDEN myslí, že toho mám nechat aspoň na nějaký čas. "Ono se to vystříbří" asi letí myslí všech, kdo čtou mé radostné články bez obrázků. Tak co teď? Moje lektorka se prsí, že to dáme! A mám úkol, kterého se hrozím. Asi strachy nedožiju rána a pak otevření počítače. A to zatím bylo mojí první radostnou myšlenkou dne - kolik lidí chce a hledá mé články bez obrázků? Fotky ano, ty si nechám vyvolat ve fotolabu a budou! Ale co s těmi obrázky?

Kitty









 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 annapos annapos | E-mail | Web | 5. května 2011 v 23:05 | Reagovat

Tak to byl výkon, na Pulitzerovu cenu za literaturu, ty k tomu žádné obrázky nepotřebuješ ty když píšeš, tak to odsýpá a to je něco. Dobrou Anna

2 otavinka otavinka | Web | 6. května 2011 v 10:05 | Reagovat

Milá Kitty,
nezoufej a neházej flintu do žita. Mám podobné problémy a myslím si, že řada blogerek už ví, že jsem stará, neschopná a že se mnou není žádná legrace anebo se pobaví nam tím, jak někdo nezvládne po tolika radách tak jednoduchý fígl. Hele, asi myslíme jinak. Já než jsem pochopila vkládání obrázku do NK tak to trvalo tři měsíce. A to stejně "umím" jen někde, jak tam chybí otazníček, tak už to zas nevím. Ono to přijde. Pa, a hlavu vzhůru! :-)  :-)  :-)

3 jezura jezura | Web | 6. května 2011 v 15:33 | Reagovat

Maruško, nezoufej! Taky věřím, že to dáš, jen to chce vydržet a teď máš nějaké instrukce od Aničky, tak si to v klídku zkoušej sama a to by byly myši! Já, když mi něco nejde, tak se s tím morduju tak dlouho, dokud to nedám. Třeba déle. To nevadí, ale nakonec to jít MUSÍ! O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU