S blogem je život bohatší

18. června 2011 v 21:47 | Kitty |  Úvahy a zkušenosti
Dokud jsem byla blogem a blogováním nedotčená, byla jsem o hodně chudší...

Od té doby se cítím jako rybka v moři. Jsem v celém moři blogu jako "v obrovském hejnu rybiček": jedna maličká, nevýznamná, tichá a neblýskavá. I já jsem ale pro moře blogu důležitá svou existencí jako je i malá rybička. A zase naopak - blog je pro mě mořem kontaktů, přátel, zkušeností. Pomocných rukou: když zaváhám, když potřebuji poradit, když potřebuji pofoukat bolístku, když je nutné mě postrčit k nějaké blogové dovednosti, když si nevím rady. A taky být prospěšná svými znalostmi, zkušenostmi, nadhledem i "podhledem" na život. I ke mně si můžete přijít pro povzbuzení, radu a pár pousmání. Nakukováním k jiným jaksi držím prst na tepu doby, života, přátel. Pouští mě do své niterné blízkosti, stejně tak jako já se otevírám svým blogovým přátelům.

Na tuhle úvahu jsem přišla dnes. Stále dokola si pouštím melancholickou chorvatskou písničku Ribari. Objevila jsem ji u Hanky Otavinky. Písnička byla krásným melodickým překvapením pro jejího manžela k narozeninám. Našla jsem si dokonce originální text a s chutí zpívám neznámá slova k jímavé rybářské melodii. S odstupem řady dní už mi skoro nevadí, že neznám česká slova, český text.

Před pár dny jsem přece jen pocítila touhu znát, o čem písnička zpívá. Rámcově to tuším, ale slova v češtině neznám. A tak jsem začala hledat, kdo by mě přivedl k českému textu. Přímo jsem oslovila Vladka a nepřímo i další z vás. Přece jen - není možné text otrocky přeložit, asi už i existuje česká verze, jen ji najít. A dnes se mi ozvala kamarádka blogařka, které jsem se s tím svěřila asi před dvěma týdny. Tehdy mě požádala o strpení, že zrovna nemůže, ale prý později. Dnes mi od ní přistál v poště majlík a prý, pošli cizí text, přeložím ti to.

A je to zase tady. K písničce mi jde orig text u toho videa, ale opisovat to? A tak se rozběhla mejlová debata:

Ona: "Ahoj Kitty. Pošli mi ten text písničky Ribari k přeložení, ano?"
Já : "Lásko moje, zdravím tě. Potíž je v tom, že už se nemůžu upamatovat, kde jsem ten text našla. Jestli
jsem si ho uložila, tak zrovna nevím kam. No tak zase já požádám o chvíli strpení..."
Ona po chvíli: "To znám, mám toho tolik nasložkováno, že taky dlouho hledám."
Já : "No abych nezdržovala. Našla jsem si na netu písničku Ribari a je to pod..." (uvedená adresa na netu)

Pro mě typické (a jak vidět nejen pro mě). Na něco někde kápnu a už hned něco k tomu potřebuju. Třeba adresu, když jsem si to v začátcích chtěla dát do oblíbených, abych k tomu měla přístup. A teď, postupem času a blogové zručnosti, i text či nějaké video.

U nás na Moravě se o takových hovorech říkalo:

"Plkala že plkala!"

což znamenalo, že ženské kolem problému hovořily pořád dokola, aniž se dokončil. Nic proti pomoci, té si cením. Jen je to u mě tak, že žádám pomoc na různých místech a vlastně ani o nic moc důležitého nejde. Jenže - na blogu je důležité i to ne přímo podstatné. Tou snahou pomoci, i když třeba jen radou, nebo popostrčením, náznakem řešení. A to cítím jako přínos, bohatství, plynoucí z existence blogového života. Někdy jsem tou maličkou rybičkou v moři a někdy středobodem něčeho konkrétního. Tou i tou jsem ráda. A jsem vděčná, že jsem členkou blogového společenství. Cítíte to taky tak?

Kitty


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Květa Květa | Web | 18. června 2011 v 23:35 | Reagovat

Před chvílí jsem dočetla článek o králíčcích a kuřatech, o vašem hopodaření. Sotva jsem si odskočila na svůj blog, abych tam vložila pár obrázků, jsem tady zase a je tady i nový příspěvek. Líbí se mi, tvoje psaní, je v něm taková lehkost, nadhled, ale i poučení k zamyšlení.
Ráda se k tobě zase vrátím a trochu tvůj blog prošmejdím. Ale já teď plkám a plkám. Jsem totiž z Hané, tak jak jinak...
Přeji pěknou neděli.. Květa :-D :-D :-D

2 Bohunka Bohunka | E-mail | 19. června 2011 v 9:29 | Reagovat

Milá Kittynko,dřív byla před každým domem lavička a povídalo se a dnes je internet ,jdem s dobou.Vnučka by mi řekla něco o pravěku,ale mi si potřebujeme povídat.Přejí pěkný den :-)

3 otavinka otavinka | Web | 19. června 2011 v 12:26 | Reagovat

Milá Kitty,
ano je to přesně tak. Taky mi to dodává sílu moci si poplkat. Jo, znáš písničku Jana Vodňaského "Jak vám dupou králíci" ? Dala jsem Ti ji tam na můj blog, když máš nyní takové starosti. Jak se Ti líbila Bettynka s kuřátky?
Přeji pohodové nedělní odpoledne. :-D

4 jezura jezura | Web | 19. června 2011 v 18:57 | Reagovat

Milá Kitty, já myslím, že to tak cítíme téměř všichni, aspoň tedy my, starší. Jsem moc ráda, že jsem zde našla spoustu dobrých kamarádek, které sice trochu znám, ale prakticky vůbec ne, ale ani trochu mi to nevadí. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU