Ocas za 17

7. července 2011 v 14:39 | Kitty |  Vykutálenosti
Znáte kůžkaře a jejich hrající autíčka? Neznáte? To o dost přicházíte...

Já si z komunikace s kůžkaři už pomalu dělám sport. Abych uspěla, pobavila se a jako licitátorka vzrostla v očích mého nejmilovanějšího. Dost se mi to daří. Posuďte z příhody, která je nová, ještě teplá.

Jako závíslák na kůžkařích jsem před třemi minutami zaslechla povědomou ryčnou dechovku. Zvedám hlavu, křeslo letí dozadu Betty neBetty a už se točím na domácího:

"Slyšíš to co já?"

Já slyším jako rys, on kývne a já už pádím do kotelny, kde schraňujeme čtyři "lupínky", krásně usušené kůže, pořádně zbavené tuku a předpisově ořezané, voňavé. To je sice zrovna situace, kdy si mě obvykle vychutnává nějakou ptákovinou, ale riskuju to. Mezi skokem ze tří schodů slyším:
"Ale podívej se, kterej to je!"

No jasně. Některý se snaží prásknout cenu, ale patnáct kaček za kůži už je mi málo. Hrábnu po ocáscích, kůže letí do podpaží a už odlétám k vratům, odemykám, zakopnu o Betty a vybíhám na silnici před domem. Kůžkař vypadá jako ten, co mi dá. Držím kůžičky za ocásky a komíhám čtyřmi objekty vzájemného obchodu. Auto otáčí, já mu popocházím vstříc. On to otočí a jede zrovna ke mně. Zastavím se a pohupuju se v rytmu hlasité písničky. No co, takovou mám ráda a nakonec, nikdo to nevidí. Dojede ke mně. Neznámá tvář - ouha! Ten mi nedá! Přes ryčnou hudbu se snažím zeptat, za kolik dává. Gesto a neholený tlusťoušek leze ven. Za vozem na moji otázku, za kolik to seká, suverénně odpoví, že za patnáct a už už otevírá zadek auta. A to je ten pravý obrok pro hřebce! Jakoby bujného oře bodl do slabin.

Aby mě dobře viděl, donutím ho se pootočit. A strategicky zaváhám, protočím oči a jakoby váhám. Potom "z oka do oka" vypálím:

"A za sedumnáct byste nedal?"

Chystám se jakoby nadechnout k boji za svoje korunky, on sjede pohledem na kožky. To se mi hodí. Licituju:

"Vidíte, jak lupínky. Pěkně usušený, bez tuku, ořezané..." Koketní pohled do očí a ačkoliv vypadám zatím stejně jako předevčírem při focení na SKYPE, sáhne po kůžích. Třepu mu s nimi před očima, opakuju:

"Jako lupínek... když dáte, budu vám taky prodávat! Když dáte, tak vám je prodám.."

Jako bychom licitovali o ceně vlněného orientálního kelimu!
Tahá mi jeden ocásek od druhého, kůžičky pěkně visí. Každou rychle skoukne, v prstech zváží, nakonec vzhlédne a:

"Že ste to vy! Tak za sedumnáct!"

Rajská hudba. Otevře druhé dveře, nabírá mince a podává mi za čtyři kůže sedumdesát korun. Já jsem matematický dokonalý zmatkář, snažím se lopotivě počítat, jestli je to dost. 4 x 10 = 40 a 4 x 7 (točím očima a v duchu počítám) = 28. 68. Mělo by to být dost! On váhá, jestli se nespletl, dokonce koktá cosi:

"Je to málo? Není to málo, musím ještě doplatit?
"

Ještě pořád jsem lakota jedna městská. Na rty se mi dere, že jo. On se ale vzpamatuje. Dá se do chodu předem do auta a slyším, že je to dobře. A teď zase já jak na orientálním trhu na něho přes hudbu halekám, že je to víc. Okatě nejistě na něj kouknu a hlásím, že dvě kačky přeplatil. Ale už je mám v hrsti a tak házím:

"To je jako bonus, ne? Za to, že si vás dám do databáze..."

Kývne, mrkne a už se hrabe do vozu. Asi si v duchu myslí:

"S touto babou nic nepořídím, tak ať nežeru...!

Nastoupí a odjíždí. Pádím co to dá domů. Hledám svého bytného, volám. Když vidím jeho netečné oči (to on dělá schválně, aby už předem otupil spád mého prsení), halekám:

"Hádej, za kolik mi dal! No?"

"Za patnáct, to nebyla ta paní."

"No koukej, za sedumnáct a ještě jsem vyfňákala dvě kačky jako bonus. A to vypadám stejně jako při focení na SKYPE!!!!"

V jeho očích postřehnu nanoobjem radosti. Přece jen je to dědináč, v jádře shánčlivý a hrabivý hospodář z dávnověku. Pak už zase nasadí tu masku netečnosti. Hrané - jasně!

"Nó, dvě kačky ti dal!"

Né aby ocenil, že jsem od jinýho chlapa dostala za čtyři kůžičky po sedumnácti kačkách. Ne, to to opticky sníží na ty dva kačáky! Neruda jeden. Ale ví, že mám radost. A protože mě má rád, má taky radost. Chlap má asi taky radost. Řekne si:

"No co, teď jsem přihodil. Však já jinde prodám nějakým babkám nebo nekomunikativním dědkům za dvanáct a mám to doma!"

Tak na ptáčka chlapa zarostlýho pupkatýho. To mám radost! Chápete to? Jak na perským trhu a v reálu.

Kitty
-------------------------------------------------
P. S.: Po chvilce se mi to rozleží. Musím tržbu napsat do poznámkového sešitu! Očima hledám, kam jsem obolos dala. Nikde nic. Zvedám se a kačáky vidím na stole. Ještě znovu se chlubím:

"No, po kolika to panička prodala? No? Po sedumnácti a ještě dvě kačky bonus!"

Škarohlíd jeden škarohlídskej! Podívá se na mne a odbrkne:

"Jakej bonus? Kolik ti dal? Sedumdesát děleno čtyřma - no, za kolik ti to sekl?"

Zaváhám, chce to zase počítat!

"Nó, za sedumnáct pade. Nebo né?"

Neruda jeden nerudnej! Nevím proč se cítím ponížená. Nebo mi přiznal vítězství?

Vítězná a přece jen nakonec spokojená Kitty

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 jezura jezura | Web | 7. července 2011 v 16:35 | Reagovat

Tak teď nevím, kdo komu co dal a co nedal. :-D Ale nevím proč se mi dere na mysl vtip, jak přinese ta žena domů asi 105 Kč, když si byla "přivydělat" tím nejstarším řemeslem. Manžel se ptá, kdo jí dal 5 korun? No přece každý..... Promiň, já vím, že je to blbý, ale když mě to napadlo [:tired:]  O_O

2 Kelyš Kelyš | E-mail | Web | 7. července 2011 v 18:52 | Reagovat

Tak tohle mi nedělej. Tolik článků v jeden den. ???
Tak jako první jsem si vybral králičí kůže, také je prodáváme. :-x Tak teď ale nevím, jestli mám prásknout, za kolik je berou u nás? Ti nechci zkazit náladu. :-)
Normálka za 18,- Kč. :-P

3 otavinka otavinka | Web | 7. července 2011 v 20:10 | Reagovat

Milá Kitty, u Tebe se jeden i poučí. To není " Vejce a já" po česku, ale Kůže a já na Vysočině. Kdyby nebylo Kelyše tak ani nevím o jaké kůže šlo. To my z toho města jsme naprostý nevzdělanci. 8-)

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 8. července 2011 v 10:20 | Reagovat

[2]:Nezkazíš mi ji, příště přitvrdím. Netvrdím ale zase, že budu mít úspěch. Ale rozhodně to zkusím. Teď to nehrozí. Ti zmasení králíci mají tak široké příbuzenstvo! Ani nestačí a my při 42 králících sušíme hubu. Nestačili jsme je rozvážet... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU