Ráno po divoké noci

11. července 2011 v 14:00 | Kitty |  Úvahy a zkušenosti
Přelom včerejška a dneška byl u nás vichrný...

Těsně před půlnocí se ozvaly dramatické zvuky venku. Betty se zuřivě rozštěkala a mínila v zavřených vibrujících dveřích vyškrabat díru, utrhnout kliku. Už jsme se přesvědčili, že výborně slyší a má čuch na někoho na dvoře. A taky že není dobře psa ignorovat. Jednou jedinkrát jsme nezamknuli vrata a stejně tak omylem zavřeli předešlou kníračku Kittynku za dělicími dveřmi mezi dvorem a kůlnou. Tohle se ještě nestalo a tak jsme na její štěkot nereagovali. Jenom chvilku - a najednou jsme měli cikorky na verandě! U nás musíme pečlivě zavírat. Kitty nás informovala o vetřelcích, jenže zasáhnout nemohla.

Uvědomila jsem si, že se asi na dvoře něco děje. Dělo se opravdu. Zbytek utěrek na šňůře stál kotama nahoru, vichr ho mínil utrhnout ze šňůry. Satelit vibroval - prostě čina. Blesky přes celou oblohu. Rychle jsem oběhla všechny domovní otvory a dopsala rozepsaný článek. Za chvíli už bubnovaly veliké kapky na venkovní rolety. Hospodář se vzbudil a seděl na letišti, což nebylo obvyklé. Informoval mě, že když je bouřka, musí být někdo vzhůru, kdyby uhodilo. Já jsem spáč, jak lehnu spím, už jsem nečekala na další.

Ráno jsem měla strach vykouknout, co se stalo. Měřák srážek ukázal za pár minut deště 8 dílků, déšť asi neškodil. Horší to bylo s větrem. Čekala jsem divizny v poloze ležícího střelce. Letos jsem je ještě všechny nestačila uvázat ke kolíkům. Mám je ve dvou skupinách. Na dvoře dobrá, do zahrádky jsem šla se strachem. Zbytečně. Divizny krásně rozkvetlé byly netknuté. Jen jedna - piškuntálka - opřela se do koutečku mezi plotem a sloupkem, stulila se tam a chechtala se vichru. Nedala se. Prekabátila buran. Brambory se zasukovaly, tam vichr řádil.

O dalších příhodách a událostech toho rána po velké bouřce se dočtete v okolních článcích. Hoďte tam oko a poznáte, jak se mně náplavě na dědině žije. Třeba se i užitečně poučíte. Nevěříte? Zkuste to, to není reklama. Můj život má napětí sám o sobě. Příliš reklamy nepotřebuje.

Kitty

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jezura jezura | Web | 11. července 2011 v 14:54 | Reagovat

To je pravda. Myslím hlavně ty tvoje poslední dvě věty. Je vidět, že ty se opravdu nikdy nudit nebudeš! ???

2 otavinka otavinka | Web | 11. července 2011 v 22:18 | Reagovat

Milá Kitty,
čím dám, tím víc mi připadáš jako hlavní
hrdinka románu " Vejce a já". Je to taky určitá odvaha. Já bych se bála a klepala jako ratlík. :-D

3 Latryna Latryna | Web | 12. července 2011 v 9:39 | Reagovat

Človek nemusí žiť na dedine, aby zažil podobné "radovánky"!!! My sme prestavovali barák (2008), zhodili strechu a samozrejme - zákon schválnosti: došla zhora divočina, uragán s nemožným lejakom a zatiekli sme dole až po podlahu... Už nikdy viac, je to horšie ako najstrašnejší horor! O_O

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 12. července 2011 v 10:55 | Reagovat

[3]:To čumím! Co se s tím dá honem udělat? Byli jste aspoň pojištění? ???

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 12. července 2011 v 10:57 | Reagovat

[2]:Přemýšlím, jestli je to pro mě poklona nebo konstatování, že jsem tak divná, že na sebe všechno prásknu. Knížky od ní ráda čtu, ale žít bych tak nechtěla. Jak to vlastně mám teď já? 8-O  :-?  :-P

6 Latryna Latryna | Web | 12. července 2011 v 16:36 | Reagovat

[4]:Jasné, že neboli... Ale sú to už 3 roky, takže dnes je to v pohode!!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU