Jézédák vypovídá

10. srpna 2011 v 14:52 | Kitty |  Úvahy a zkušenosti
Něco jsem objevila a něco zaslechla...

V posledním čísle časopisu dTest č. 8/2011 jsem si s údivem přečetla článek o určování původu potravin pomocí zkoumání obsažené vody nebo u suchých komodit pomocí uhlíku, dusíku či síry. Stačí vylisovaná kapka vody. "Čím dál od pobřeží a hlouběji do nitra Evropy, tím je voda lehčí. Je to způsobeno změnou koncentrace izotopů vodíku a kyslíku, prvků, tvořících vodu". Celá Země je zasíťovaná body a v nich jsou pevně stanovené ukazatele. Proto je možné určit, odkud konkrétní zboží pochází, i když lákavá etiketa uvádí třeba domácí produkci. Koukala jsem jako vejr. Firma z německého Jülichu se naučila šlapat na paty podvodníkům, manipulátorům s naší důvěrou i zneužívatelům chemie. Koukala a četla jsem, co věda dokáže!Překvapený

Hned začerstva jsem článek četla mému jézédákovi (pro mlaďochy - Jednotné zemědělské družstvo, kde kravičky vyrábí mléko a ne že "roste" v regálech supermarketů). Byl to zemědělský závod s hlavním oborem činnosti výroba živočišných a rostlinných surovin. Pro obživu i pro další obory hospodářství.
Někde je i částečně nebo úplně zpracovávali - viz Slušovice (zase pro mlaďochy - už v sociálizmu uměli podnikat tržně). Můj rentiér mě začal doplňovat poznámkami jako:

"Jasně, český zemědělství zničit a dovézt všelijaké patoky a sprasky až kdoví odkud.."Nerozhodný

"No jasně, z marketů je ta pravá chemická nabarvená dobrota..."Křičící

"No jo, Němci, ty nebudou žrat kdovíjaký druháky, to se pošle k nám jako bio..."Překvapený

"Jasně, EU zničí nás jako výrobce a pak budeme muset všechno za drahé peníze dovézt!"

"Na orné půdě budou golfová hřiště, kde si budou vozit pr..l zahraniční nabobi. A my se staneme rozvojovou zemí, turistickým rájem. Až na to, že už neslupneme českou jahodu..."Plačící

Tyto řeči znám. Poučená rozbory potravin a metodami úprav naší stravy zrovna v tomto časopisu bez reklam už jsem ve střehu. Proto se my dva zaměřujeme na opravdu "bio" domácí výrobu našeho papu. Sem tam nějakou drahou masovou pochutinu plnou skutečného masa bereme od sousedčiny dcery z masny a výseku, na který vidíme. Brali jsme kozí výrobky z Ratibořic přímo z farmy. Už nebereme. Přímý prodej z farmy nám Dobrovolní zkomplikovali. Dřív jsme zavolali předem a když jsme jeli kolem, dostali jsme je podle objednávky z chlaďáku. Teď je farma hodně vytížená společenskými akcemi přímo v areálu a kupci se mohou dostat k výbornému "lizu" jen v sobotu kolem poledne - od do. V bioprodejnách je jejich dovezené zboží minuty a šlus. Ale dost stesků, to by článek byl dlouhý třikrát kolem republiky.Zamračený

Pokračuju. Zaujalo mě, jaké konkrétnosti začaly vypadávat z mého jézédáka-pamětníka. Typické pro dřívější český i moravský venkov. Když on se učil a pak začal pracovat v JZD, pěstovali na polích ovoce a zeleninu pro znojemskou Frutu (na znojemsku největší zpracovatel ovoce a zeleniny). Pamatuje (a dokonce i já) brigády na ruční sběr jahod, mrkve, zelí, brambor. V Zelných zahradách u Hornic prý byly závlahy a ještě snad jsou. V jeden den prý na sklizeň vyrazili úplně všichni z družstva. Třeba jahody v bedničkách vršili na sebe do front, mezi ně najela auta Fruty a odvážela je i do obchodů. Mrkev vyorávač podoral, člověk ji vyzvedl, oklepal a okroutil a hned šla auty ke zpracování. Na polích pěstovali hrách, mák, brambory a další, na které jsme ani nepřišli. Brambory se sbíraly nejprve za "čertem", který je vyoral a rozhodil do šiřky; později za TEKem, který je už otřepal z hlíny a sbíraly se čisté; a naposledy kombajny s populárním sezením pro obsluhu - babosedem (na kombajnech pracovaly ponejvíc ženy, proto ten typický název části kombajnu).Mrkající Stroje dosloužily. Už není co sklízet.Zamračený Dnes už družstvo nemá ani skladovací prostory ve "dvoře", kde byly sklady a krechty ve fungujících budovách. Fruta není, z budov "dvora" stojí jen obvodové zdi. Tam, kde dřív družstvo skladovalo a hýčkalo uskladněné výpěstky, dnes stojí jen obvodová zeď a roste plevel. Ani na kopřivy tam jít nemůžu, protože pod nimi jsou ruiny a hromady stavební suti.Křičící

My letitější pamatujeme slovo samozásobení. Republika si dokázala zajistit obživu z domácích zdrojů. Řepa cukrovka - bílé zlato, brambory, zelenina, laciné ovoce - kde to všechno je! Můžeme dovézt. Jenže nevidíme na to, za jakých podmínek a chemie dovezené potraviny vznikly. A to se zase vracím k úvodnímu zjištění dTestu o původu toho, co jíme a spotřebováváme. Naše těla jsou adaptovaná na domácí půdní chemii i hormony okolní krajiny a z ní mají největší prospěch a využitelnost. Mizí nejzákladnější potraviny, připravujeme se o základnu obživy. Vymizí technologie pěstování i zkušenosti a skutečně se připravujeme o soběstačnost. Půda ztrácí na významu. Ještě že jsou v místech osvícení hospodáři. Umožní ožít i zanedbaným místům krajiny, přivést do ní znovu zvěř a ptáky, původní porosty. Remízky, křoviny i původní kosou sečené louky zase ukážou obyčejné motýly, ještěrky a žáby, čápy nad mokřinou a za orajícími pluhy. Ale to jsou maličkosti.

Pepíno si musí dávat pozor na všechno, co mi práská, případně když mi věší bulíky na nos. Protože za pár minut už jsem u něj s blokem a propiskou a sbírám fakta. I včerejší výpověď o minulosti družstva jsem takto získala. Píšu, jak jsem slyšela a pochopila. Ani sousedi si už přesně nepamatují, co všechno místní družstvo pěstovalo. Příležitost mu dávala blízká FRUTA. Kdeže ty časy jsou...Plačící

Kitty

A nakonec moje otázka:
"Co znamenají písmena ve značce vyorávače TEK?"
A odpověď jézédáka? Ruce v kapsách, polootočený ke mně s potutelným úsnměvem odtušil:
"Technicko-ekonomický kolos." A dost.
Já o voze a on o koze. Přece jsem se neptala na "stát"! Asi špatně slyšel...


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 12. srpna 2011 v 11:28 | Reagovat

Dobrý den,
jak je vidět, zemědělství, jako druhá nejstarší lidská činnost nestojí nikomu ani za příspěvek. Tak to volné místo využiji.
V r. 1990 jsem byl na semináři o transformaci zemědělství na min. za odboráře. Přednášel tam jeden Čechoameričan.
"Lidi viděl jsem vše z letadla a radím Vám, važte si scelené orné půdy. Nám v USA trvalo 4 generace než jsme dali dohromady 500ha ( zadlužení nákupem půdy jsme dosud ). Jen na větších celcích a většími stroji lze laciněji produkovat. Zdejší vědecké ústavy Vám musí doporučit na co se zaměřit, abyste mohli obchodovat v celé Evropě. Hranice padly a konkurence přichází. Přijdou nové požadavky a firmy by na ně měly s podporou ministerstva reagovat. Chce to podíl na zpracovatelském průmyslu, slyšel jsem o restitucích, takže když Vám vrátí akciové podíly na cukrovarech, převezmete obchodní základny můžete vytvořit odbytové i maloobchodní sítě v tom je budoucnost. Cizí kapitál by Vám v tom mohl pomoci, když si zakoupí podíl. Vše je v moci ministerstva a přeji Vám úspěch".
Pěkná i motivační řeč.
Jenže přišly volby a LUX.
Vše co bylo ukradeno musí být vráceno a zejména církvi ( katolické ). Zřídíme rodinné farmy a obnovíme vlastnické vztahy. Nikdo neuměl "rodinnou farmu" popsat, o obchodním jednání v zemědělství se už nemluvilo. Motorická trakce, která už svojí existencí umožnila za komunistů o 1/3 zvýšit tržně produkční funkci ( protože dřívější používání potahů využívalo půdu z 1/3 na produkci krmení ). Poměrně dobře zvládnutá chemizace, pěstitelství a chovatelství, tvořilo už značné zdroje a přebytky potravin.
Bohužel městští blbci Klaus, Dlouhý a LUX, jeli podepsat přístupové dohody do EU a nic si nevyhradili.
Tím se otevřel trh pro dovoz dotovaných skladovaných ( v mezních lhůtách ) potravin a komodit, proti zdejším produkčním cenám, které stát nedotoval.
Tyto nerovné podmínky posuzované zmíněnými blbci, jako výhodné ( stát odmítl dotace poměrně k EU ), postupně zabily zdejší produkční možnosti. Cílem bylo, znevážit výrobu, učinit ji bezcennou a zvýhodnit tak šíbry k machinacím s veřejným majetkem bez odpovědnosti k jeho využití. ČR si to mohla dovolit ( opakovala se situace s naháněním do JZD, kdy rovněž klesla produkce a nahrazoval ji dovoz), směnitelnost koruny umožňovala zadlužení státu.
Dnes je situace jiná, vesnice je od zemědělství odtržená, větší osobní příjmy má odjinud ( i ze státních podpůrných dávek ) a o zemědělství už odborně připravení lidé nejeví zájem ( za rozumnou prac. dobu je půda neuživí.
Bohužel stále trvá tereziánské zdanění půdy a dotace těm, kdo v tom umějí chodit a trousí bakšiše. Pravda je, že potraviny jsou proti I.republice ( nebyly dotace ) extremně levné, nikdo nestrádá hladem, ale je to věc na pováženou. Jednou dorazí tento trend i do Polska ( které nás převážně vývozem živí a bude hůř.

Co se týče cukrovky, byla to plodina náhražková ( zavedená za napoleonských dob ) místo třtiny. Řeoný cukr je komodita evropská nákladná a řepa pole devastuje. Je dobře, že to skončilo. Kde není alespoň 10% trvalého humusu ( to není v ČR nikde ) nelze cukrovku pěstovat časově bez omezení. V ČR se došlo drancováním ornice až na její mineralizaci, značnou erozi a budoucí ohrožení pramenišť ( půda bez humusu, špatně propouští vodu do spodiny ).

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 12. srpna 2011 v 13:34 | Reagovat

[1]:Jeden zasvěcený příspěvek (doufám, že jsi nečerpal z nějakého došlého e-mailu). Téma náročné, vyznění pesimistické. Tak se to jeví mně, která jen přihlíží. Ale z okolí slyším, že je doba na přežití (J)ZD čím dál náročnější. Připadá mi, že jen ti, co zde žijí, se snaží. Stát nejsme my! Zemědělství řídí kravaťáci... Škoda slov. Ale tak to přece zůstat nemůže. Kde je nějaký Mičurin a vstřícný stát s dobrou vůlí?
Teď mě taky zajímá - máš svůj blog? Nebo jen přispíváš? Včera jsem Tě viděla v diskusi... :-?  :-)

3 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 12. srpna 2011 v 17:15 | Reagovat

Ať je to jak je to,moc tomu nerozumím.Ovšem můj názor je ten,že ve větším se lépe pěstuje.Velký omyl byl věřit,že bude líp,to je těm co si nakradli. :-)

4 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 12. srpna 2011 v 21:46 | Reagovat

Dobrý večer.

Vážená paní Kitty, nemám potřebu zakládat blog. když mne něco někde zaujme a mám k tomu co říci, ozvu se.
Zaujala mne zn. Jezura a odtud jsem se dostal k Vám.
Něco o sobě.
Pracoval jsem v STS s traktorem (postřiky) s kombajnem, s buldozerem od r. 1965 do 1991. Mám technickou zem. školu a praktická minima ( opravář zem. strojů, svářeč, technik na vymáhání faktur, výkonný odborový funkcionář od r. 1990 do odchodu do důchodu ( 1998 ). Jsem činný v obnovené pol. straně ČSNS 2005 ( Česká strana národně socialistická ( strana E. Beneše i Milady Horákové ).  
Zemědělství mne zajímá, už proto, že jsem zdědil 8,5 ha orné půdy. Mám k použití i nějaké stroje ( traktor, starý kombajn, Bělorus ) jenže je to vše na nic. Buď mi kultury sežere zvěř ( už zde nikdo neobdělává ), nebo ovoce ukradnou sídlišťáci ( z vráceného polního sadu ). Když už se něco urodí ( letos asi 200q měruněk ), nikdo to ani za nákladovou cenu nekoupí. Navíc byly meruňka poznamenány kroupama a prakticky většina 95% spadla a shnila.

Tento stát spravují voli a proto to tak vypadá. Vše vyprodat ( malá domů ), probendit z běhnama a lhát bez konce. Protože tak je to naučeno a jen blbci se mohou domnívat, že to tak i vydrží. Bohužel jen o něco lepší poměry jsou v EU a proto se tak zdejší blbové brání vstoupit. Naplňuje se otázka "kdy bude dobře", dobře už bylo ( ale může být ještě hůř ).

5 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 13. srpna 2011 v 11:34 | Reagovat

Ještě o cukrovce ( sice jsem to už někam napsal, ale bohužel neuložil ).
U nás v Židlochovicích se asi v r. 1840 usídlil nájemce arcivévodského panství a investoval do cukrovarnictví. Původem Francouz Robert ( královský nájemce daní utekl i s penězi před gilotinou do Rakouska ). Podnikal ve výrobě barev a když se stal dvorním dodavatelem ( samozřejmě za bakšiš ) pronajal si panství. Jeho bratr se etabloval ve dvorní tiskárně cenin a bankovek. Rozmáchlé investování bylo zřejmě placeno odcizenými tiskovými archy s nerozstříhanými bankovkami. Když to prasklo, zastřelil se. Vše se ututlalo, protože nájemce už hodně věděl. Postavil zde cihelnu, cukrovar, a nechal upravit zaplavované plochy na pravidelné hony s možností zavodnění a odvodnění. Na toto dílo ( 280ha ) se jezdili dívat odborníci z celé Evropy. Zakoupil i parní oračky na prohloubení ornice až na 50cm k intenzivnímu pěstování cukrovky ( asi 800q/ha ). Většina prací se dělala ručně pod odborným dozorem. Sklizeň koncem října a celý listopad. Cukernatost 18 - 20%, výnos cukru z 1ha až 140q. Cukrovar pracoval ve zkušebním poloprovozu, ověřoval účinné metody a s První brněnskou strojírnou spolupracoval při vývoji a provozu potřebných cukrovarnických strojů ( na to dostával státní dotace ).
Po r. 1918 bylo panství zestátněno, nájemce vypovězen a část pozemků na pěstění cukrovky dostal nově zřízený školní statek vys. školy v Brně.
Udělali vstupní rozbory půdy a zjistili, že v blízkém okolí na loukách je 5% trvalého humusu. Na intenzivně obdělávané ornici jsou to jen 3% ( o tolik se snížil obsah za cca 60let hospodaření. Další rozbor 1938 = 2,8%, další = 1958 = 2%, další 1978 = 1,2%, další 1998 = 1% trvalého humusu.
Etapa od r. 1958 je už nástup plné motorizace, odpadly volské potahy a jejich produkce mrvy, která už na pole nepřišla. Naopak nástup strojených hnojiv a aplikace bezvodého čpavku do půdy vypálily trvalý humus na dnešní úroveň. Cukrovku už od r. 1990 nepěstují, ale situace se nelepší.
Hluboká orba je totiž studený oheň, který opakovaně snižuje obsah humusu a chemizace to urychluje. Odpočinek ornici i ve formě neobdělané, je více prospěšný než se zdá. Bohužel zvyklost vede většinu úřednictva k požadování zásahů na půdě ve zvyklostní formě, která nepřesahuje několik století.
Našim dětem předáme ornici v mineralizovaném stavu. Půda nemluví a nekřičí a městským blbům to ani nedojde. Teprve hlad ( až bude málo nafty a stroj. hnojiv), probudí společnost, ale řešení? Žádné rychlé a účinné není ani v úvahách na obzoru!!!

6 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 14. srpna 2011 v 9:35 | Reagovat

TEK byl dvouřádkový vyoravač brambor, importovaný, jako poslední výkřik techniky z SSSR. Byl to robustní stroj s dobrým materiálovým osazením. Dostávaly ho velkovýrobci nebo STS na zajištění služeb. Když byl v pořádku, seřízen a tažený traktorem Z 25K ( s úzkými hnacími koly), šlo vyorávat brambory plošně a nechat je "vydýchat", pro konzumní použití to bylo důležité.
Dřívější stroje ( traktorový čert ) vyorávaly jeden řádek rozmetáním do strany s nutným sběrem hned za strojem.
Bylo potřeba více lidí, kteří nebyli dobře využití a práce šla pomalu.
Název toho stroje byl jako všechny sovětské názvy odvozen z jednoduchých pojmů v ruštině "traktorovyj elevator kartofelnyj" ( na novém stroji to bylo na štítku ).
Moderní kopie vyráběné v Agrostroji pod značkou VB 2 ( vyorávač brambor 2 řádkový ) už na pneumatikách a s pogumovanými vytřásacími řetězy ( dosud někde funkční ) se stále nazývají TEK ( konzervativizmus v zemědělství je tím potvrzen ).

7 Kitty Kitty | E-mail | Web | 14. srpna 2011 v 9:43 | Reagovat

[6]: Jo, tohle všechno přesně vím a pamatuju. Jen jsem nevěděla TEKa a za to dík. Přidám to do článku, aby věděli další. Čerta měl strejda, pamatuju i TEKa, to byla jiná práce. TEKa měla družstva, kam jsem ráda chodila na bramborové brigády s učni i Vietnamci. Ti byli pilní a dost si vydělali, fakt nebylo potřeba je pobízet, natož hlídat.  Já je měla na starosti a tak jsem si brigád s nimi užila. A ráda, dělávali jsme i na kombajnu posklizňovce, i kamení jsem chodili sbírat a já pořád ráda s nimi! Zemědělství fandím a pořád se zajímám... ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU