Teprve tento způsob léta...

23. srpna 2011 v 3:15 | Kitty |  Živočíškové a mazlíci
Je půl třetí ráno...

Už podruhé jsem vyrazila z postýlky a letím s Betty na dvůr. To je daň za to, že jsem si dovolila jít spát už po deváté. Mám za to, že naše hárající Betty musí ven. Jenže než se probloudím z pokojů a sejdu ty prožluklé schody na pokraji pádu, Betty letí zase k bedně s kuřaty. No jasně, myšička!Křičící Pro to, aby si čuchla pod bednu a pak fňukala u ní, že na myšičku nemůže. Chtělo by to bednu zvednout, aby myš musela ven a Betty by se jí natrvalo zbavila. Bedna je ale strašně těžká, vyzkoušela jsem. Sama to nezvednu. Jestli to ale bude pokračovat ještě pár nocí, tak!Nerozhodný

Využiju vycházky k vykonání malé potřeby a lámu se zpátky do domu. V obýváku zjišťuju, že zde Betty typicky není. Hlídá myšičku. Pár okamžiků a ztratím trpělivost. Zase dolů po schodech, tiše zahulákat, aby už šla domů. V hluboké noci nemůžu halekat a jinak ji nepřivolám. Slyším opět to fňukání a vzápětí už letí domů černostříbrný chlupatý šíp. Přitom zaslechnu jiný zvuk. Betta už je doma a přesto fňukání nepřestává! Ach bože, už je přímo za brankou!

Kdo? No jasně, Artur! Nebo který neřád! Ještě že ta branka ještě drží. Nechala jsem Bettu venku bez badygárda a skoro se stalo neštěstí. Už předevčírem mi Pepíno referoval. Prý už jsou zase díry protažený a obechcaná je i popelnice přímo u branky. Řekla jsem si, že je dobře. Že branka udrží nápadníky od Betty. Dnes - teď - už je to přímo akutní. Večer jsem proběhla ves s fenou na krátkém vodítku a žádný pes se k nám nepřidal. Teď to slyším. Pofňukávání přešlo přímo do štěkotu. Ten, který je za brankou, ztratil trpělivost. Začal štěkat a ono se to v tichu pěkně rozléhá. Volá, co kdyby přece jen páníčcí zaváhali a dali mu nějakou příležitost! Už by měl šanci!Překvapený

Včera nás provázeli pro divizny dva nápadníci. Už vím, co je to uhlídat kuličku rtuti, když rozbiju teploměr. Rotovali kolem nás dvou ženských tak usilovně, že jsem je málem neuhlídala. Po jednom jsem kopla a zasáhla, ale druhý se přitočil odjinud. Ach jo. Ještě teď slyším uchechtnutí sousedky, kolem které jsme procházeli. Držela jsem Bettu nakrátko a najednou stála a pes za ní! Vypadala jsem jako blbá blondýna. Fenu vedu nakrátko a nadlouho si klidně málem zadělám na štěňata! Už jsme od toho mohli mít pokoj. Má se kastrovat mezi prvním a druhým háráním. O den dřív to řešit a bylo líp. Právě jen o jeden den jsme zaváhali. A teď nám zde štěká cizí pes přímo za brankou!

Včera byl první tropický, supertropický den. Čtyřicítka na teploměru na okně, kam svítí slunko. Jakýkoli pohyb venku měl vzápětí za následek mokrou pokožku hlavy, pod vlasy vodopád potu. A do toho všeho se kolem desáté hodlal dát Pepíno do kopání brambor. Hrůza hrůz. Jak zabránit, aby nekopal na tak děsném slunku? Po jednom řádku a koši brambor toho nechal. Aspoň tak! S těmi chlapy je to někdy těžký!Plačící Aspoň kdyby k tomu neměl komentáře. Celé roky jsem všechny brambory kopala já. On v době sklizně brambůrek měl vždycky kombajnování. On sklízel obilíčko a já brambůrky doma. Letos je to poprvé jinak. Už ho mám po žních doma a on pocítil potřebu ve čtyřiceti stupních dát se do kopání brambor!

Já jsem vždycky v klídku kopala, vybírala a PRALA brambůrky. On nanejvýš přišel domů a plné košíky už pěkně vyprané a oschlé vysypal do bedny na uskladnění. Letos okomentoval, že jsem chtěla k sudům s vodou donést plechovou vanu a hrnula se do praní brambor na uskladnění. Už měl košík velkých vsáknutý v komoře. Ještě že musel na pohřeb. Dotáhli jsme vanu k sudu a už musel jít na autobus. Večer už na něj čekal jeho sklizený košík čistě vypraných brambůrek. Léta je peru, abych vytřídila ty, které jsou nějak hnijící. Jen tak poznám bramboru se začínající hnilobou. Načaté dám stranou a rychle spotřebuju. Proto nemám v uskladněných zásobách žádné shnilé brambory. Letos měl komentář k praní brambor. Ani vysvětlení nepomohlo. Až odjezd na pohřeb. Teď už to bude normálka. I já budu kopat a prát, zase jako jindy.

Proto jsem šla tak brzo večer spát. Abych ráno, jen co se rozbřeskne, vystartovala a začala kopat brambory. Protože za čtyřicítek je kopat odmítám. Ještě minulý týden to podle něho bylo brzo. Ve výhni včerejška se dal do kopání brambor hospodář. Nevytížený kombajnováním!S vyplazeným jazykem

A teď zde sedím u neklidné Betty, rozebraná ze spaní. Venku rámusí roztoužený pes. Jestli teď nezaberu, zítra ho rozkouskuju. Zase budu likvidovat nové díry pod plotem. Ti chlapi! Ty hárající baby! Už aby bylo hotovo.

Největší gól přišel při odchodu do betle. Pepíno si vzdychl a špitl mi, že už s ní byl dvakrát a venku štěká pes skoro na dvoře!Křičící Jako kdybych to nevěděla. Kvůli tomu jsem psala tento článek. Přitom on už s ní (kvůli myšičce pod bednou s kuřaty) byl už dvakrát. A zatím...

Kitty
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 jezura jezura | Web | 23. srpna 2011 v 14:31 | Reagovat

No Kitty, ty jsi divoch! Takhle v noci by mě asi nikdo nedostal dál než na WC a to by muselo být hodně akutní! A ty ještě stihneš napsat článek! To jsi tedy dobrá! K tomu bych se tedy já nedokopala! Jsem ráda, že jsi zase napsala něco o Betty!

2 k k | Web | 23. srpna 2011 v 17:00 | Reagovat

Milá Kitty, to jsem si přímo pošmákla při čtení tvého článku. Vůbec ti nezávidím hárající Betty. Jedenáct let jsem měla krásnou jezevčici a všichni psi v okolí nám ji záviděli. Takže když přišlo její období a já jsem se s ní  hrdinně vydala na procházku, došly jsme akorád k první rýně našeho domu a už jsme se vracely. Nápadníci na nás čekali ve dveřích, dokonale poznačených. Bylo jich třeba i pět. Nevzpomínám na ně ráda, ale na naší Bobinku ano. Teď máme Bobíka, který se vůbec, ale vůbec nikdy nechce kamarádit s holkama. Nevím proč, ale není to na závadu. Máme zahrádku, takže stačí jít jen ráno, ostatní dožene tady.
Jinak to horko je úmorné, v baráku se nedá vydržet a venku tím tuplem, ale snad to nějak přežijeme i když to tak chvílemi nevypadá...... :-D  :-D :] :-P

3 otavinka otavinka | Web | 23. srpna 2011 v 22:18 | Reagovat

Milá Kitty, ano přečetla jsem si Tvůj nádherný článek, ale jinak k tomu nemohu nic říct, protože ty zkušenosti nemám. :-D

4 Bohunka Bohunka | E-mail | 24. srpna 2011 v 17:14 | Reagovat

Milá Kitty,s pejskem zkušenosti nemám,máme kočky venkovní jako na vesnici,ale když mají své dny je to užitá.Měj se moc hezky a užívej zbytek léta. :-)

5 signoraa signoraa | Web | 24. srpna 2011 v 21:55 | Reagovat

Já se tu nad tvým článkem pochechtávám. Asi jsem magor, ale já včera v hrozném horku šla hned po práci pracovat na zahradu. Potřebovala jsem sklidit bylinky a hlavně plít. Ten plevel a věčný boj s ním mě zmáhá. Ještě že ta zahrada není tak veliká.
K té tvé Betty a jejímu hárání - kamarádka má kokřici - také Betty a rozhodla se, že jí nechají připustit, aby měla jednou štěňátka. Vybrala si hezkého psa na krytí, ale pes byl nezkušený, stejně jako ta moje kamarádka a nezadařilo se. Přišla s rozhicovanou fenou domů, uvařila si kafe a telefonovala dalším majitelům jiného psa, že by s Betty přišli. Prý za hodinu, až bude pán doma, ten s tím prý má zkušenost. A zatímco moje kamarádka pila kávu, pod plotem se na zahradu prohrabal vořech. Když vyšla z domu zjistila tu hrůzu. Přesto však šla za kokrem. Když pak Betty rodila, dělo se to na veterinární klinice a pak doktor rovnou štěňata třídil. Bylo jich sedm, ale jen tři byli kokři. :-D

6 Iva Iva | 24. srpna 2011 v 22:28 | Reagovat

Milá Kitty, také bojujeme s přírodou. Pejsky nemáme, ale koček moc. Nějak se domlouvají, že u Žežulků je to prima. Tak jsme postupně nechali vykastrovat kočky několika sousedům, aniž by si toho vůbec všimli. Když se  kočky mrouskaly, nebylo  kam šlápnout. Stejně jsme prošvihli ten správný čas a máme tu zase o tři čičiny více.Mám kočky i ostatní zvířata moc ráda, ale tohle už je docela problém. Tak to holky přežijte, Kitty i Betty! :-)  :-D

7 Kitty Kitty | E-mail | Web | 25. srpna 2011 v 0:16 | Reagovat

[6]: Já už snad mám po problému a Betty půjde, jen co skončí. Hlídat ji, to by mi oblezly všecky vlasy, Vedla jsem ji nakrátko, na 1 metr, a stačilo se ohlídnout a už skoro sousedův jezevčík si hodlal užít... To je téma, co? Už aby to bylo... :-D

8 Kitty Kitty | E-mail | Web | 25. srpna 2011 v 0:21 | Reagovat

[5]: No vidíš! Já taky ráda kafe a hlavně - nechcu Arturky. Ona je samosprask kdoví které s kterým a ještě přidat zrzavýho jezevčíka - néééééééééééé! O_O  :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU