Uragán Kitty

29. srpna 2011 v 18:32 | Kitty |  Vykutálenosti
Jak se blíží termín mého totálního zneschopnění, začínám být nervní...

Dnes nad ránem mě z postýlky vyhodila Betty s důraznou žádostí o pobyt na dvoře. Pak už jsem nezabrala.Zamračený Ovšem nebyla to nespavost jako taková. Cítila jsem tlak, který jindy jmenuju "psavá". Jenže nápad žádný. Až najednou mě napadlo, že ještě od sekání elektriky máme v "zadnici" složený rozměrný koberčisko. Je na celou plochu podlahy a mne v tom rozpoložení napadlo, že konečně zaútočím na Pepína, aby ten obrovský harapák ustřihl. Celoplošný totiž postupně dostával vlny, které nešly odstranit. Navíc v blízkosti kuchyňské linky byl imrvére špinavý. Vymyslela jsem, že ho ustřihneme o metr na šířku, čímž přiznáme tam vyvedené dlaždice. Koberec se nebude vrásnit a dlaždice půjdou líp vyčistit!Mrkající Ukutila jsem výbornou snídaničku a po osmé jsem opatrně zaútočila. Měl mi pomoct ho vynést na dvůr, kde bych ho vysála a vyčistila. Chudáka zlomeného napůl. Ozřejmil mi, že ON nic stříhat nebude. Kdyby ho ustřihl, což neustřihne ani za nic, budeme o něj zakopávat. Kontrovala jsem, že ho na prkna přibiju. To už vůbec vypěnil!Křičící Prý to bych musela přibít každých pět centimetrů a toho on se účastnit nebude. Navíc, už je stejně zlomený a zničený a po tak dlouhém čase? Ustoupila jsem v tom, že stačí ho vynést, ostatní s čistěním je na mně. Už naposledy se zeptal, jestli po čistěném koberci můžeme přejet autem, když po poledni pojedeme nakupovat. Tím to pro dnešek skončilo. O tom jsem přemýšlela v čase, kdy jsem nezabrala.

Tak dobře, hospodáři. Čas zneschopnění se blíží, zvýším rychlost přeměny hospodářství na bezúdržbové. Už včera jsme zlikvidovali slézy až na tři a pět a jeden a jeden - zůstaly jen ty nejlepší, a nakonec - i když je už trhat nebudu, můžou si na nich pošmáknout včely. Dnes došlo na divizny na dvoře. Mají stvol o průměru 6 centimetrů a pěkně nám rozsadily kameny zídky nad studnou! To bylo řečí, že už nikdy divizny v tarásku. Slíbila jsem - ať hned utne jednu, která je sice pěkná, ale zase bude napřesrok rozsazovat kameny. Nedošlo na to. Je věřící - ctí: žít a nechat žít. Zato já!S vyplazeným jazykem

Jsem si vědomá nutnosti omezení práce kolem zahrady a rostlin. Pepíno dnes ráno naposledy sekl trávu v zahradě na sušení. Pomohla jsem mu v jednom místě opatrně přemístit dlouhý šlahoun dýně, který zasahoval do sečeného pruhu. Tři dýňky jako hlavy jsme stěhovali jako porcelán. Aby se nezlomila lodyha, abychom dostatečně podšprajcovali plody, aby... No, posekl a pak jsme šlahoun dali zase zpět. Ale můj zrak padl na zbylý porost. A začala jsem prázdnit pole! Jako uragán Kitty. Prvně u plotu, kde byly cukety nejslabší. Už hotové, jen jsem je pod porostem obřích listů neviděla. Vysoký kolík u kořene (kvůli zalévání) ven. Pak už jeden šlahoun po druhém, jedna rostlina lehla popelem. Další byly tak propletené, že jsem víckrát podtrhla nadějné odnože s plody. A tak, vědomá si toho, že už jsou skoro všechny zralé, osečkovala jsem plody dýní olejek, dýní špagetových a jakýchsi žlutých tvaru vejce. Nakonec jsem už ani nevytahovala jednotlivé šlahouny, protože to nešlo. Tři sousední řepy lehly popelem, jak je vrostlé odnože vyrvaly. Už jsem nic nešetřila. Kdo je bude uklízet, když zde nebudu? Část jich budeme posílat na Moravu a ani nevím, kdy mi zde synovec přistane a honem honem, polovinu bych jich neodbyla a zůstaly by mi ke spotřebě. Počítala jsem je - dvě obří olejky zelené kulaté s plody bez slupek (pro chlapy) a ostatní vajíčkovité a kulaté světle zelenožluté. Pár jich rozdám, pár dostanou děcka na malování zeleniny do školy a ostatní? Se uvidí. Máme jich třicet jednu!Plačící

Hned potom přišel Pepíno s krompáčem. Aha, už vím, rozsazující divizny. Dvě zbylé holky už málo kvetoucí vzaly za své. Poděkovala jsem jim za krásu a užitek a pomohla je utnout u kořene. To bylo brblotu, obě fakt svými kůly rozsadily placáky nad studnou. Ještě že tu jednu letošní ušetřil. Ona ale příště bude taky rozsazovat placáky - s tím se srovnal? Před odjezdem jsem ještě vytrhala poslední kedlubny Giganty na horním záhonku, stejně byly rozpraskané. Dostaly je samičky králic s mlaďochy, ať si pošmáknou. A pak už jsme jeli. Žádný koberec nám nevadil. Kdy se do něho budu moct pustit? Nová kuchyňská linka je pořád na prvočinitele... Jako by si liboval v tom, že nestačím všechno zorganizovat. Koberec zničený, nábytek nesložený - všechno špatné je mu dobré!Zamračený A to ještě ani neví, co teď o něm píšu. To by bylo!Křičící

Ještě musím pátrat, co omezit a co odstranit, aby moje nepřítomnost nezatěžovala hospodáře. Bude toho mít sám dost, přece jen udělám kus práce. Na mně je ještě pořádně umýt okna, ušít záclony a tak. Lézt po výškách nebudu moc hodně dlouho. Ono totálně vyměněné koleno chce svůj čas. Už to vím. Teprve po třech letech jsem v pořádku. A teď zase další. Ještě že jich nemám víc. Ale už aspoň nebude bolet a škrundat v něm a zvrtávat se. Kdy to podstoupit než teď. Roky běží, v sedmdesátce už to půjde těžko. A já nechci čím dál víc zbytečně kulhat. Už vím, co je to chodit bez bolesti. Tak za měsíc - co všechno budu muset ještě...?

Kitty


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 otavinka otavinka | Web | 29. srpna 2011 v 20:17 | Reagovat

Milá Kitty, se zájmem jsem si přečetla Tvůj článek. Děláš přípravy, jakobys měla odjet za Velkou louži. Krátce před Tvým článkem mi došel email od spisovatele Jiřího Klobouka, který žije t.č. v New Yorku, že jsou v pořádku. A teprve na konci jsem se dozvěděla, jak jsi hodná na Nejvyššího a jak na něj myslíš, aby vše zvládl, když Ty se budeš válet v nemocnici. To by málokdo udělat. Je to na metál. :-D

2 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 29. srpna 2011 v 23:55 | Reagovat

Kitty klobouk dolů děláš poslední přípravy na delší tvé leháro. Dočetla jsem se tu, že tři roky a pak se s novým kloubem smíří tělíčko. Jů to mám vyhlídky. Poslouchej Kitty ty lítáš a uděláš tolik práce s náhradním kloubem, no ten kolbouk vždy smeknu jak k tobě půjdu na návštěvu.Kitty a dotaz to jako nebudeš mít PC u sebe ve špitále? :-)

3 Květa Květa | Web | 30. srpna 2011 v 10:21 | Reagovat

Jo jo Kitty, je to tak, vidím, že my práce chtivé a rozhodně v domácnosti nenahraditelné ženské, chceme-li někam (a to je málokdy), nejprve musíme všechno pěkně vymyslet, naplánovat, udělat do posledního puntíku, zjistit, jestli je to všechno, co kdyby náhodou a pak můžeme jít třeba do ........měnit koleno. Neboj, až se vrátíš, dlouho nevydržíš odpočívat a práce na tebe určitě počká. My totiž bez práce nemůžeme být, to bychom nepřežily, je to naše potrava a pro mne rozhodně i smysl života. Tak se měj  - Květa :-D  :-D  :-P

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 30. srpna 2011 v 11:35 | Reagovat

[2]:Dobrý dotaz - určitě nebudu. V nemocnicích nemají internet, ale intranet. Já netbook nemám, ale vím, že tam bývá kavárna, kde se dá připojit. Nebo to budete muset vydržet beze mě. A kolínko? Máš zkreslené informace - oni odříznou jen konec hlavice kloubu a nalepí a vtlučou tam náhradní kloub. Takže je to taková slupka, ale kloub pak běhá jako dobře namazané kluzné ložisko.  Dlouho trvá, než si zvyknou léty uhýbání zkrácené a zasolené šlachy. A taky člověk stárne, už nejsem tak pružná. Já jdu proto, že bolest deformuje všechny vazy a další klouby. A proč zbytečně a ještě snášet bolest? S bolavým kolenem stejně nestíháme. Výhodné je shodit váhu a mně se podařilo 26 kilo za rok. Mám předpoklady a věřím v lepší příští. Čas nestojí a budou se mi hodit klouzající a ne vrzající konce kostí při pohybu. Žádný strach - v nemocnici 14 dnů (a dnes kdoví jestli), pak důkladná rehabilitace a bájo, pohyb bez bolesti. My už nemusíme tak vyskakovat, ale belhat se taky ne. Koukni se na paní Sidu, jak chodí a vypadá v 80 letech!!! :-)

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 30. srpna 2011 v 11:40 | Reagovat

[3]:Pravdu nemáš a nemáš!!! :-? Já bych bez práce ráda byla a jak bych to uvítala. Aspoň občas a hlavně z mého rozhodnutí a nutnosti potřeby! Ne kvůli zdraví nebo nemoci, to chraň přírodo. Jak ráda vzpomínám na dny, kdy jsem "stávkovala v domě" - psala jsem o tom taky. Jak já bych se vyložila někde na slunku nebo u vody nebo na chatě nebo jen tak na betli a nic, ale vůbec nic nedělala. Ale - bedny ovoce a zeleniny, slepice a Betty, však víš... :D

6 Amelie Amelie | Web | 30. srpna 2011 v 11:44 | Reagovat

Přeji, aby všechno dobře dopadlo..a chůze byla zase brzy bez bolestí... I já ted pajdám..bez holí ani krok. Držím palce.

7 Kitty Kitty | E-mail | Web | 30. srpna 2011 v 11:46 | Reagovat

[3]: O "dovolené v domě" aneb jak jsem stávkovala jsem psala kolem 6. června. To si přečtěte - bez té nedobré příčiny, která stávku vyvolala. Dokázali byste takto taky stávkovat? ;-)  :-)

8 Kitty Kitty | E-mail | Web | 30. srpna 2011 v 11:47 | Reagovat

[6]:Pokud jste ještě u mě, přečtěte si moje dodatky. A prožeňte to hlavou. Nakouknu k vám, abych Vás poznala. Máte webovku - dobrý, zatím snad ani víc nepotřebuju. Zdravím nakukovadelnici na mém blogu... :-D

9 Bohunka Bohunka | 30. srpna 2011 v 13:49 | Reagovat

Držím pěsti pro štěstí ,ať tě nožička moc nebolí.Vím o čem mluvím ,nám to za sebou už pět roků a pohoda.Hlavně cvičit i přes bolest.Kdyby ti to dělali ve Znojmě přijdu tě navštívit.Měj se hezky a pozdrav všem :-)

10 Bohunka Bohunka | E-mail | 30. srpna 2011 v 13:52 | Reagovat

Milá Kitty ,to bude dobré mě měnili kolínko před pěti lety a pohoda ,hlavně rozcvičovat i s bolesti.Držím pěsti .Pozdrav všem :-)

11 Květa Květa | Web | 30. srpna 2011 v 14:10 | Reagovat

[5]: Ahoj Kitty, s tou prací jsme to myslela více méně jako nadsázku. Bez práce bych sice nevydržela, ale ráda bych aspoň týden nic nedělala, opravdu nic, bohužel víš, jak to je u nás doma, chybí mi ty ruce moji polovičky, tak to jinak ani nejde.... :-(

12 Kitty Kitty | E-mail | Web | 30. srpna 2011 v 20:42 | Reagovat

[10]:Koukám, co nás absolventů TEP kolene je. Ale je potřeba to řešit. Není k ničemu dobré to odkládat. Léta křivené a uhýbané vazy se pak těžko přecvičují. Já jsem šla brzo, ale jeden soused i další lidi pak v nemocnici, to byly případy. Pajdali roky, na židli skákali a nešli. To přece není potřeba, měli bychom taky vypadat jako lidi a ne neschopní živočichové. Mám pár článků, ale i Tvůj komentář mi dává za pravdu. :-)  :-D

13 jezura jezura | Web | 3. září 2011 v 13:46 | Reagovat

Milá Kitty! Zapomněla jsem datum, kdy máš ten svůj "velký den", všichni ti budeme držet pěsti, aby to vše dopadlo tak, jak má, ale já se o tebe nebojím! Ty to zvládneš a vidím, že se spíš bojíš, aby to zvládl tvůj Pepíno! Neboj, on to taky zvládne a ty si zase trošku odpočineš, no a je to! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU