Dobré popoledne všem!
Už naposledy připomínám, že do neděle můžete ještě vybírat nejlepší článek soutěže "Věřte - nevěřte!"
Finálová nabídka soutěžních článků s přiloženou anketou je ZDE.
Zapojte se, ať mám ze soutěže pořadatelskou radost a já tímto děkuji


Jsem zase zpět

11. října 2011 v 15:04 | Kitty |  Zdravíčko a papu
Milí moji blogoví kamarádi, příznivci a podpůrci...

"Právě jsem se vrátila z hradu". Přesněji včera z nemocnice, kde se mi dostalo vynikající profesionální pomoci i podpory. Jsem sice už o druhé bolící koleno chudší, ale dostalo se mi jiného. Začala jsem mu říkat láskyplně "kopýtko", protože původní tvar kolenního klubu už vůbec nemá. Konce nejsou kostěné, ale kovové. Snad život s ním bude tak snadný jako s tím prvním. Hlavně že už jsem doma.


Hrnou se mi sem dotazy kdy už... Včera jsem na svůj blog ani nenahlídla. Sotva jsem stačila vyřídit mejly. Po přepravě autem jsem byla pořádně ztuhlá, protože Pepíno zkrátka musel koupit můj toustový chleba pro dietu a ještě dvě věci a já tuhla a skřípala zubama. Protože po čtrnácti dnech lenošení na lůžku jen s občasnou hygienickou nebo potravopříjímací procházkou toho bylo najednou moc. Jenom jsem zpracovala králíka, který mě bude v dalších dnech živit a už odpol jsem zalezla do betle. A to mi hned na uvítanou nákuk na PC zkomplikovala tabulka, že už jsem den bez ochrany "avast!"u. Hledala jsem pomoc a netroufla jsem si proto ani něco zde dělat, dokud to neodstraním. Ještě odpoledne jsem se jí dočkala a od té doby počítačově a blogově žiju.

Od rána jsem nabírala gify, které zpestří moje články - doufám, že konečně ožijí i jinak. Doteď mám rozpitvané dva králíky a slepici, už nám to přerůstalo a slípka nenesla a nenesla. Ale čo to trepem, už jsem zase u technikálií. Přes poledne si musím lehnout, ale už jsem zde a plánuju, co prvně. Z nemocničního pobytu mám čtrnáct článků nejen o operaci, jak už to tak u mě je. Budu je sem dávat podle sil, času a zatížení. Tuším ale spolehlivě, že z napsaného ještě vytěžím dílčí náměty a třeba sem napíšu i nějaké poslední poznatky.

Proto pro nákuky - ještě vydržte. Všechno bude. Až začnou padat články, tak tento informační zmizí. To už budete vědět, že jedu dál, že se všechno dobře podařilo, že se těším, až zase najedu do normálních kolejí. Jen jedna skutečnost mě hodně překvapila - ač jsem neměla wifi připojení nikde v nemocnici, na blogování jsem ani nevzdechla. Kupodivu to šlo. Pár perných dní jsem byla ve spojení s některými z vás, kdo mi dali telefony. Při mém tarifu 6 kaček na minutu kdykoliv v týdnu a do všech sítí i na Slovensko jsem si omezení nedávala. Kolikrát ještě budu měnit koleno, ne?S vyplazeným jazykem Na účet od 02 jsem zvědavá jen potud, o kolik to přeleze tisícovku. Ale jak už jsem řekla - kolikrát...?

Tak lásky moje blogové, už víte, proč zde hned nepřibyly všechny postřehy a zkušenosti, vykukoviny atd. Prosím - vydržať. Navíc - jak asi tušíte - ty z vás, co se ještě štulísají na bolestivých kolenou, budu lámat, abyste už přestali odolávat strachu z operace. Moje nemocniční dvojče z Pokojovic do 77 let odolávala hrozícímu prstu ortopéda, až ji bolesti a nemožnost pohybu přivedly na oddělení ortopedie v Třebíči, kde kolena opravdu umí. A ať mě třeba admini smáznou - ortopedie nemocnice Třebíč je pro nás oba JEDNIČKA. Nejen doktoři, ale celé oddělení jako "jeden muž", ač jsou v poměru pohlaví tak půl na půl. A nic se nestalo, že tam sám velký šéf nebyl. Dělal mě doktor Martin Skládal "a kol", jak to na operačním sále je, a nemělo to chybu. Po celý pobyt to nemělo chybu. Pacienti nepocítí chybějící finance. Ale safra, zase jsem se zakecala. Vykrádám si náměty napsaných článků a to bych neměla.

Kdo jste dočetli až sem vězte, že jste mojí oporou, že vás potřebuju a že to byl ten nejlepší počín, kde moje oko náhodou spočinulo na čemkoli, co se týkalo blogování. Moje spolupacientky nechápaly, jak je možné, že své přátele z blogu, se kterými jsem si volala, fyzicky neznám a přece jim stojím za to, aby se se mnou "mrzákem" tak hezky kamarádsky bavili. Navíc - já stará bajadéra i ten druhý na konci drátu to s léty měli podobně. A tak jsem jim práskla adresy vás, svých kamarádů, aby si početli, co dává blogování "staroušům". Je vás pár mlaďochů mezi námi, ale vím, že slovník a nadšení máte stejné jako já. I když nás v našem věku už ledacos dostihlo - máme spřízněné uši, které nás vyslyší. Máme srdce, která nás pochopí a podpoří...

Už teď je mi líto, že tento článek musí ustoupit běžnému životu mého blogu. Ale ono je to vlastně dobře. Bude žít dál a okomentování současných obtíží a nucené přestávky zapadne v zapomnění. Nebo ne?Mrkající

Kitty

P.S.: Jako obvykle přípodotek: články sem budu dávat tak, jak je mám psané "životem přímo tam" a v druhém gardu tak, jak si řeknete nebo jak vyplyne z komentářů či dotazů. Takže je možné, že občas budu v článku v přítomnosti a u novějších ještě v minulosti. Nelogické? Dny příští přinesou, jak to bude a kdy které téma hodím na blog.

Kitty

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 11. října 2011 v 15:43 | Reagovat

Vítej doma, bajadéro! (Ten název se mi tak zalíbil, že jsem si dovolila ho zde užít... :-D )
Přeji ti, aby tě kolénko nezlobilo a hezky se uzdravovalo. Moc se nepřepínej a dělej jen to co je nezbytně nutné. A jestli máš možnost někoho zdirigovat, aby ti pomohl, tak ho zdiriguj! Neohlížej se na nic, potřebuješ klid...
Jsem ráda, že ti to dobře dopadlo a že jsi byla spokojená s nemocnicí i s doktory. Dnes, zdá se, to není tak samozřejmé...
Hodně zdravíčka! :-)

2 Bohunka Bohunka | E-mail | 11. října 2011 v 16:16 | Reagovat

Milá Kittynko,jsem ráda že už jsi doma a plná elánu.Moc se těšim na tvoje článečky ,móóc mi chyběly.Přeji hodně zdravíčka a ať ti to dobře běhá. :-)

3 jezura jezura | Web | 11. října 2011 v 16:20 | Reagovat

Tak jsme se konečně dočkali! Kolikrát já tady byla "načuhovat" od neděle a pořád nic až teď! To jsem ráda, je vidět, že jsi psát nezapomněla a jak už ti psala Vendy, víš, že se musíš ještě šetřit! Já vím, že už to všechno znáš, ale nikdy neškodí některé věci připomenout. Jsme rádi, že tě máme zpátky a pomalu, ale jistě piš a my budeme rádi číst. Tvůj spojovací důstojník. :-)

4 Iveta Iveta | Web | 11. října 2011 v 17:37 | Reagovat

No juchů juchů a ještě jednou juchů - že jsi už zde a že tu bude románové vydání "Nemocnice Kitty" - sakra, to se těším - moc! Mohli bychom to pak hodin do filmu, doktory dodám od nás z nemocnice!-:)) I když takový dr. jako tvůj Martínek - ten tam u nás fakt není. :-D  :-D
Jinak doufám, že jsi prozradila i mého "Pohlazení ježka", protože zájemců o mé písmenka nikdy není dost. :-(
Tak piš piš a piš, a že jsme ti v nemocnici nechyběli, to je jenom dobře, aspoň jsi mohla skládat písmenka do paměti a je jich více a více. :-D  :-D

5 signoraa signoraa | Web | 11. října 2011 v 17:59 | Reagovat

Kitty, vítej doma. Málo platné, jak se říká - všude dobře, doma nejlíp. Zprávy o tobě nám podávala Ježurka a Fukčárinka a díky nim jsme s tebou prožívali všichni tvoje dočasné odloučení z blogové komunity.
Takže nabírej síly, odpočívej, práci si nabírej postupně a jen po malých dávkách. Hodně zdraví a at' "kopýtko" dobře slouží. :-D

6 Kitty Kitty | E-mail | Web | 11. října 2011 v 18:05 | Reagovat

[4]:Safra, hezky mě tam zčistili. Nechytám se s tím Pohlazením ježka. Napovíš? Prosím. Jinak díky, potěšilo mě to.
P.S. Nevím, co by na to řekl velký šéf. Ale co, měl tam být, když původně jsem měla jít k němu. O mém operatérovi ještě uslyšíte, zlatíčko - ke všem :-D

7 Kitty Kitty | E-mail | Web | 11. října 2011 v 18:09 | Reagovat

[5]:Jsem jedno dojaté oko. Za odpočívání už jsem dostala na budku a stejně mi pořád někdo něco nosí, abych to zpracovala. Asi hodím za brce, jinak to nevidím. Koníci s kopyty to taky dělají a mají klid. Asi mi to došlo... :-D

8 Iveta Iveta | Web | 11. října 2011 v 18:43 | Reagovat

[6]: To nevadí - tak až budeš mít čas koukni ke mě na blog - třeba si vzpomeneš a když né, nevadí - třeba se ti u mě jako nováčkovi bude líbit!-:)))

9 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 11. října 2011 v 20:06 | Reagovat

Kitty vítej zpět a pěkně pomaloučku, polehoučku se doma rozjížděj :-)

10 Lydie Lydie | 11. října 2011 v 22:17 | Reagovat

Je dobře,že jste už v pohodě doma.Já chodím z blogu na blog,všude si čtu,občas něco komentuji.Je to fajn-takle se podívat jak "žijí jinde". :-)  :-)  :-)

11 otavinka otavinka | Web | 11. října 2011 v 22:52 | Reagovat

Milá Kittynko, vítej! Je dobře, že už jsi zase mezi námi. A že na Tebe byli v nemocnici hodní, toho si velice važ, protože je to v dnešním době vzácnost. Už se těším na Tvoje články. :-)  :-(  :-)

12 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. října 2011 v 23:22 | Reagovat

Ahoj, už jsme spolu ,,mluvily" přes email, ale znovu tě vítám, je dobře, že to máš za sebou. Vím, že patřím mezi ty, co budeš lámat, ale Třebíč je trochu daleko a navíc chodím jakž takž ještě bez hůlky.. Švagrová byla na výměně kyčle, je s  ní spokojená, jen se diví, že ji bolí holenní kosti a to i v noci, když leží v klidu. Možná je to z toho, že jezdí dost na kole a hodně běhá. Je to ještě moc brzy. :-)

13 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. října 2011 v 23:26 | Reagovat

[11]:Otavinko, poslala jsem ti přáníčko k narozeninám, pro jistotu o den dříve, snad ti dojde. Utíká to všem. Na blogu v Kavárně jsme zjistili, že má narozeniny dnes nejen Ivan-nar.soc., ale i Soňa, která se ozývá z Německa, takže pokračuješ v řadě. Kitty se vrátila, tak samé radostné záležitosti. :-)

14 NewOld NewOld | Web | 12. října 2011 v 13:39 | Reagovat

Každý den jsem nakukovala a dnes mám konečně radost! ♫ ♪ ♫ :-)
Teď už bude jen dobře. Pěkný den, Kitty.

15 Jarmila Jarmila | Web | 13. října 2011 v 16:47 | Reagovat

Kitty, vítám tě doma. Sice trochu opožděně, ale od srdce. :-)
Musím si udělat čas a všechny tvoje články dočíst.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU