Pěstování divizen

3. dubna 2012 v 22:10 | Kitty |  Úvahy a zkušenosti
Rostliny, které mají kůlový kořen, se v podstatě úspěšně přesazovat nedají. Já si pěstuju divizny velkokvěté, abych za nimi nemusela do terénu. Sklizeň většího množství rostlin hned zrána je časově náročná - proto to pěstování. Pro lidičky bez zaměstnání nebo důchodce je to docela dobrý a voňavý zdroj penízků...



Říkám záměrně "v podstatě". Taková mrkev, řepa i další by neměla být schopná úspěšného přesazení. Přesto to jde. Loni vzešly na řádku mrkve jen dvě skupinky sazeniček, celkem 13. Při pletí jsem je opatrně vykopla a do volných míst přesadila. Ujaly se všechny. Stejně tak řepa - dá se přesadit na volná místa. Zde je třeba více zalívat. A navíc dávám nad vymazlenečky kloboučky z netkané textilie proti slunci, dokud se spolehlivě neujmou. A taky na krytí před slepicemi, které občas do zahrady pouštím.Nevinný Zahrádkářky mi dají za pravdu.

Divizny coby léčivé rostliny s kůlovým kořenem se pěstovat dají. Pokud je běžně vysejeme do hlubokého kelímku, dobře se ujmou a vzrostou do stavu se čtyřmi lístky. Můžou být naseté i velmi hustě. Po vyklopení z klíčicí nádobky je přesadím do co nejhlubších a úzkých kelímků i po čtyřech. Dobře rostou. Nechám je tam do května, až mohou jít ven. Pak je vysadím do vzdálenosti 35 centimetrů v řadě a řady od sebe 30 centimetrů. Řady dělám dvě a pak širší odstup, aby se mezi nimi dalo chodit při obírání květů. Je třeba udělat hlubokou díru, aby se kořínek neohýbal. Sázím na vodu a opatrně obsypávám zeminou. Měla by být méně úživná. Prvním rokem rostou jen do listové růžice, kvetou potom druhým rokem. To je kolem pěstování divizen ze semene. Nějaké semeno si na konci růstu rostliny sklidím a uložím na druhý rok. Některé opylené květy dozrají do kuliček velikosti hrášku s mnoha drobounkými semeny - ty odlomím, usuším a běžně uložím v krabičce od sirek (zalepené a popsané).

Dnes jsem podnikla druhou etapu v pěstování divizen. Divizna vytvoří prvním rokem jen listovou růžici, dobře přezimuje a kvete druhým rokem. Proto hledám buď už na podzim nebo teď na jaře místa, kde v porostu vidím diviznové růžice. Přenáším si je domů, kde obsadily prostory pro dřívější pěstování paprik a rajčat. Proto píšu tento článek, protože přenesení a vysazení chce trochu logistiky.

K vyrytí rostlin potřebuju kbelíky, rýč a kárku na převoz, pokud je třeba je vytěžit ve větší dálce. Musím pečlivě dbát na to, abych rostlinu vyryla co nejhlouběji. Zásadně je nutné rostlině zajistit co nejdelší kůlový kořen. Proto někdy musím vyrýt ze čtyř stran i na hloubku dvou rýčů. A to proto, že utržený hlavní kořen rostlině v době plného růstu a kvetení nezajistí dobré zakotvení v půdě. Takto méně ukotvené rostliny musím v době kvetení vázat ke kůlům nebo je vyvázat mezi provazy. Vzrostlá rostlina váží i 16 kilo a silnější vítr je vyvrací. I zde naliju do díry dost vody, usadím kolmo dolů kořen a pečlivě kořínky i kořen zasypávám. Nakonec půdu kolem rostliny rozumně ušlápnu. Silné dusání by promokřenou zeminu vytlačilo. V dalších dnech rostliny proti silnému slunci chráním netkanou textilií a zalívám. Ujmou se dobře. A mám jistotu, že takto získané divizny mi ten rok pokvetou.

Na jaře může být část růžic uprostřed napadena housenkami. Vršek nejmenších lístků je jakoby plesnivý a když ten potah odstraníme, najdeme mezi lístečky housenku asi do 10 milimetrů. Snaží se spadnout na zem, ale dá se chytit a zlikvidovat. Bývá jich tam i víc. Divizně výrazně neuškodí, ale může poškozovat mladé lístečky. Pak rostlinu prohlížím a případné další rostoucí housenky ničím.

Já pěstuju divizny na stejném místě už řadu let, proto mi zde už trpí mozaikovou plísní. A taky musím stříkat proti broučkům - ale to už jsou speciality. Normálně vypěstované nebo donesené rostliny občas projdu a oloupu jim zaplísněné dolní listy - ty pak pečlivě zlikviduju do popelnice nebo spálím.

Ale všechny tyhle technikálie vyváží kvetoucí rostliny. Sice každý den ráno musím mezi včelky do 11 hodin, sbírám ve výši očí, uvazuju je k oporám a jsou i další drobné těžkosti. Zisk ale všechny tyto těžkosti vyváží. Květy jsou velké; jeden druh má květy křehké a nevonící, druhé jsou hedvábně měkké a hezky voní. Včeliček se bát není třeba - ťuknu do rostliny a ony odletí. Dobře se suší - na slunci na sítech uschnou za jeden den. Nesmí se sbírat květy už spadané na zem, ty potom po uschnutí zhnědnou a drogu znehodnotí. Hned po ránu se sbírají dobře. Kolem poledne už začínají opadávat.

To nejlepší nakonec. Dobře usušená se skladuje v igelitovém pytli, pečlivě zatažená provázkem. Dobrá droga je zlaté barvy. Za takovou hned při nejbližším termínu odevzdání dostanete 550 korun za kilo (každý rok je cena jiná). Sběrnu si musíte najít. Není nutné posílat do Léčivých rostlin - jsou výkupčí, kteří se o vše další postarají. Já to využívám. Už předem můžu dostat papírové pytle či jutové žoky (na objemné sběry) zdarma. Jinak je možné drogu donést v čemkoli, výkupčí si menší množství sesypává.

Pokud byste za diviznami chodili do terénu, je to časově náročné. Jeden rok jsme objevili lesní mýtinu, na které byly tisícovky kvetoucích rostlin. Sbírali jsme obden tři hodiny denně. Když je máte doma, máte všechny výhody v jednom.

To jsou moje zkušenosti s jednou bylinkou - diviznou velkokvětou. Květy divizny malokvěté je možné taky sbírat, ale sběr je pracný, špatně se trhají a rostliny bývají hodně vysoké. Já jsem je taky zpočátku vypěstovala, ale existuje snímek, kde sbírám z kovového žebříku. To je zbytečné. Jo a ještě mi napadá - čekám, až hlavní stvol vyroste tak do 8O centimetrů a tehdy uštípnu pár nasazených koncových základů květů. Tím se růst do výšky zastaví, rostlina vyžene postranní kvetoucí výhony a kvetoucích větviček je mnohem víc.

Dlouhý článek o pěstování a sběru květů divizny vám pomůže při troše trpělivosti získat nějaké peníze za vykoupené květy. Kdo byste měl zájem o informace o jiných bylinkách, napište si. Některé praktiky a zkušenosti zrovna o divizně mě stály mnoho hledání, dotazů a zkušeností. Dívám je zde do placu. Zkuste to s diviznou. Nehledě na to, že si můžete část sběru ponechat a pak pomáhat dělat čajík na odhlenění, odkašlání a na komplikace z nachlazení.

Do světa bylinek láká Kitty

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | 3. dubna 2012 v 22:19 | Reagovat

S tím sušením mám stále problém. I když to usuším opravdu dokonale (zkoušela jsem i sušičku), dám to do skleniček a zavřu, za pár týdnů to všechno zčerná. Co dělám špatně? Z mé zkušenosti je nejlepší hned z natrhané divizny uvařit čaj. Ale to zas není v lednu a únoru. 8-O

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 3. dubna 2012 v 22:39 | Reagovat

Ano - klepla jsi hřebíček na hlavičku. Na vině je ta SKLENICE! Ani zabroušená ani s těsným víčkem není vhodná. Totiž - občas ji přeneseš, v chladu se zevnitř orosí a ta vlhkost Ti drogu zplesniví. Vždycky je v usušeném květu trošku vlhkosti. Takže jen - dobře suchý květ do igeliťáku (třeba i pytel na odpady), vysát vzduch a pečlivě zavázat. A nehýbat, nechat na jednom místě. Doplňovat lze, ale zase hned vysát a zavázat. Proto je důležité to odevzdat co nejdřív - ať se stará výkupčí. 8-)  ;-)

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 3. dubna 2012 v 22:42 | Reagovat

A uchování přes vánoce? Zase v těch igeliťácích dobře zavázaných. V papírových sáčcích zplesniví stejně. A za rok vyhodit. Drogy máme držet jen do nových čerstvých. A míchat s jinými, vhodnými k odhleňování. Ale to už je jiná kapitola... :-)

4 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 4. dubna 2012 v 6:16 | Reagovat

Velmi zajímavý článek pro ty co bylinky sbírají. Naše maminka měla také diviznu na zahrádce pro svou potřebu. :-)

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 4. dubna 2012 v 8:02 | Reagovat

[4]: Divizny jsou celá věda. Včera jsem jich donesla a nasadila 18 a 33 mám svých, které se objevily všude možně. A bacha při likvidaci odkvetlých - semena se vysypou a roznesou všude. Já je jednou likvidovala na zápraží a přímo mezi kameny jich vyrostlo 8, co už nešly vydobýt. Rozsadily kameny, zrušily beton - stvol jako ruka... ;-)

6 Valik Valik | 7. května 2013 v 20:52 | Reagovat

Ahoj, nevíte náhodou jak se jmenuje ta housenka? Letos se mi nějak přemnožily a vyžírají kompletně celá srdíčka a rostliny pak tvoří jen malé květní stvoly z paždí starších listů. Samozřejmě v květech mám už tradičně nosatčíky, ale to zatím neřeším. Moc děkuji za odpověď na ty housenky.

7 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. května 2013 v 21:15 | Reagovat

[6]: Název nevím, ale radu dám. Jak se na jaře divizny vykulí ze sněhu, jednu po druhé pořád prohlížím. Jak někde vidím slepený ŠEDÝ srdíčko, jdu na housenicu ručně. Jemně odlepuju lísteček po lístečku. Pozor, jak se odlepí lístek, může tam být RŮZNĚ VELKÁ housenka. Mrskaj se, ale stačíš ju chytit a rozmáčknout. Bývá jich tam víc. Ty jsi asi prošvihla čas, kdy začnou dělat šedou vatičku, aby je chránila. Jak vidím šedou, jdu na to. Pomačkáš a nic se dá neděje. Ale je potřeba odloupat všechny ty lístky a ony někdy ty potvory se snaží padnout dolů. Když to jdu dělat, vezmu naříznutej papundekl, strčím ho kolem stonku a jedu.
Nosatci se dají sklepat. Jsou spíš otravní, lítají do obličeje.
Takže, jak sleze sníh - většinou už se pak další housenice neobjeví, leda by některá zdrhla... :-?  :-)

8 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. května 2013 v 21:18 | Reagovat

[7]: K housenkám možná eště rada: spařím kopřivy a po půl hodině sliju do stříkačky a tim rozebranou růžičku vystříkám. Ekologický, ale účinný; nebo vodu z česneku... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU