Dobré popoledne všem!
Už naposledy připomínám, že do neděle můžete ještě vybírat nejlepší článek soutěže "Věřte - nevěřte!"
Finálová nabídka soutěžních článků s přiloženou anketou je ZDE.
Zapojte se, ať mám ze soutěže pořadatelskou radost a já tímto děkuji


Hnojobraní

27. července 2017 v 10:19 | Kitty |  Moje objevování Ameriky
Víte, že existuje činnost, která dokáže přemístit velké hmoty páchnoucího hnoje bez nepříjemných čichových zážitků?

Zdroj obrázk: "youtube.com"

Už několik dní probíhá převážení obsahu družstevního skladu hnoje na sklizená a zpodmítaná pole. Činnost potřebná, činnost chvályhodná, činnost vyplňující dobu, kdy častěji prší. Pole sklizená, zpodmítaná, sláma uklizená, dostatek traktoristů. To moc často nebývá. Teda - tak to vidím já, která cvrkot pozoruje očima mírně poučené náplavy u silnice.

Přitom mě napadlo, jestli si traktoristi i řidiči nakladačů užijí libé vůně čerstvě rozebíraného hnoje. Zeptala jsem se svého hospodáře a ten mi odtušil, v co jsem doufala. Ne a ne. V traktorech i dnešních nakladačích jsou klimatizované kabiny. To chápu - při svém vzdělání! Ale - klimatizace přece nasává okolní vzdoušek? Kde by brala svěží vánek v prostoru, který skýtá hutný pach uleželého hnoje?! Mají snad jmenované stroje zdroj vlastního vzduchu? Který by v případě jako je tento využily? Zapnuly by nějaké pumpy a ty by pořád dokola hnaly do kabiny vzduch, načerpaný po cestě mezi hnojištěm a polem s rozmetaným hnojem? Takže by pracovníci nemuseli čichat pach hnoje? To by se mi líbilo!!! Usmívající se

Téma tohoto voňavého článku mě napadlo teď, kdy jsem si vzpomněla na včerejší vycházku s psicí. Traktory s užitečným obsahem rotovaly (a ještě pořád rotují a míjejí se zrovna před mým oknem) po místní silnici jeden za druhým po asi 100 metrech od sebe a v obou směrech. Já jsem prozíravě zamířila po cestě, souběžné se silnicí, ale vzdálené tak 100 metrů od ní. Vůně jsem si neužila; ale obdivovala jsem, jak se podařilo sesouladit sklizeň obilí, úklid slámy a podmítání strništ s následným rozvozem a rozmetáním mrvy po polích. Když teď notabene začalo konečně pršet.

To beru. Beru i tu vůni. Patří k venkovu. A současně chválím. Chválím, jak vtipně místní ZD využilo čas, vnucený průběhem počasí. Ono vyvážení mrvy by asi teď stejně přišlo na řadu. Ale líbí se mi tento sled - sklizení obilí, uklizení slámy do stohů, podmítání vyprázdněných polí, rozmetání hnoje a určitě následné zaorání. Náplavě Kitty to konečně došlo. V celém celku a logice. Už bylo na čase!


Čerstvě poučená Kitty
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alka Alka | E-mail | 27. července 2017 v 10:30 | Reagovat

Já jsem "městské" dítě. A tak s láskou vzpomínám, když jsem ještě jako dítě s rodiči jezdila na dovolenou po ČSSR a při takovýchto vůních a příležitostech moje maminka říkala: "vůně domoviny". A fakt nasávala VŮNI.
(Jako hnojobraní to nejspíš ucítím až při říjnových volbách... :-? .)

2 Libby Libby | E-mail | Web | 27. července 2017 v 10:49 | Reagovat

Kitty, "vůně" hnoje k venkovu patří :-D Mě voní koně a v chlévě u krávy jsem u kmotřenky, už jako malá, ráda pobývala a už tehdy mi to vonělo :-D Jenom prasata mi nevoní, teda voní, ale jenom na talíři :D  :-P Príma den u nás trošku mokrý :-D

3 Kitty Kitty | Web | 27. července 2017 v 10:56 | Reagovat

[1]:[2]: Mně vůně hnoje obecně voní, nesmí to být ale moc zblízka. A ještě mi voní (dodnes) vůně chladicí emulze, když jsem frézovávala a dělala řezné nářadí v adamovském učilišti a pak nástrojárně v Adastu. Připomněl mi ji brusič, který sem přijel brousit "nůžky a nože" a chladil si brusku při broušení. Stála jsem blízko a nasávala si blaženě tu vůni. Kdo nepoznal, neví :-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. července 2017 v 13:41 | Reagovat

Vůně hnoje tady byla také cítit tam, kde byly statky a pak družstvo. To tak  zlé nikdy nebylo, víc mi vadí pach siláže ,  kterého jsme si užili u nás na sídlišti díky Sladovně.

5 nar.soc. nar.soc. | 27. července 2017 v 15:12 | Reagovat

[4]:

Kdysi jsem se zaučil obsluze hydraulického traktorového nakladače. Obsluhují se dvěma páčkami různé hydraulické okruhy tj. zvedání a spouštění výložníku, přiblížení či oddálení, rozevření nebo sevření drapáku, otoč vpravo nebo vlevo což se dělá současně, ale každou rukou jinak. Na šikovnosti ( tedy  plynulém zvládnutí ) záleží kolik se té práce udělá ( nic se nesmí rozbít) a kolik si obsluha vydělá. Dnes se to už dělá výkonnějšími stroji.
Pamatuji r. 1958, kdy jsem jako 18letý musil zařezávat v JZD a bolševický předseda měl baziliškovskou radost, když mne nadirigoval nakládat ručně hnůj v domech združstevněných hospodářů, když nuceně "svedli" dobytek do společného ustájení. Nakládání vidlemi z uleželého hnojiště, je značná dřina ( byla znormována ) tehdy jsem za směnu naložil tři traktorové vlečky tj. asi 10tun a měl vyděláno dvakrát víc než ten vůl. Jakmile jste v prostředí hnojiště cítíte je nejvýš hodinu, pak čich otupí. Horší je smrad, když se  narazilo na kravské porodní lůžko, nedávno pohozené nebo na mrtvě porozený plod ( tele, sele ). Taková "likvidace" se tehdy v JZD praktikovala běžně.

Co je skutečně páchnoucí a nebezpečné, je práce s bezvodým čpavkem, zapravovaným do půdy místo dusíkatých hnojiv. Na to nelze zvyknout.
Kromě toho, že při uniku "brečíte" dusíte se a masivnější nádechy mohou zastavit dýchání s následkem nejméně ochrnutí nebo smrti, hrozí i omrzliny při dotyku součástí stroje bez rukavic. Jinak na vše gumové rukavice a masku. Když ufoukl čpavek do modráků, pálil Frantík až do omytí vodou. První pomoc na poleptání pokožky i v krku, byla octová voda. Placeno to bylo napřed úkolem a když se dost lidí otrávilo a zemřelo, pak jen hodinovkou a na to čpavkování i dojelo ( nikdo nechtěl za pár peněz riskovat). ;-)

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 27. července 2017 v 18:44 | Reagovat

Jsem z města a vůně vesnice mi připomíná spíš jen výlety v dětství, ani teď tu vůni nemusím. :-)

7 MarojaKes MarojaKes | 27. července 2017 v 19:00 | Reagovat

Vůně hnoje a kompostů mi nevadí.Muj tatínek veterinář se pohyboval po chlevech JZD stále (to už dnešní veterináři pro domácí mazlíčky neznají) a jeho brašna a pracovní oděv pachl chlévem také stále. A my jsme s ním jako děti jezdily často.

8 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 27. července 2017 v 19:38 | Reagovat

Nám radili už v prváku na anatomii, abychom při smradu zhluboka dýchali, protože pak se zaplní danou látkou všechny receptory - a člověk přestane pach tak intenzívně vnímat. Pokud se člověku dělá z určitých pachů šoufl, tahle taktika od anatomů (což jsou hlavně teoretici) fakt nezabírá. :-)

9 dáša dáša | Web | 28. července 2017 v 13:01 | Reagovat

Kitty, u nás minulý týden také rozmetaly hnůj :D Nejprve navezli na pole velké hromady hnoje. Byla jsem ve velkém pokušení si tam večer zajet s kolečkem :D Co mně úplně vždycky nejvíc smrdělo byl pach sladu z pivovaru :-(

10 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 3. srpna 2017 v 8:52 | Reagovat

Když jedeme v autě  a máme zaplou klimatizaci, necítíme puch aut jedoucích blízko nás, klima to čistí :-D

11 Kitty Kitty | Web | 3. srpna 2017 v 11:25 | Reagovat

[10]: Aha, dobrá! Ale to zase necítíte vůni vesnice, ne? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU