Sušenky pro kočku

10. listopadu 2017 v 17:00 | Kitty |  Zdravíčko a papu
Tak jsem se dala na kuchaření...

Takové BYLY moje první sušenky!


Mezi složkami mého ozdravného papu jsou i sušenky. Havlíčkovy sušenky, bratru 6 kusů za 26 korun. I řekla jsem si, to by bylo, abych si je nedovedla udělat sama! Sehnala jsem si recept, suroviny většinou doma mám a začala jsem plánovat, jak míchat těsto, na čem a kdy to upíct. Všechno jsem nakonec zvládla. Včera navečer jsem namíchala těsto. Správněji - všechny suroviny spráskala jednu přes druhou dohromady. No - sušenky. Při tvorbě jsou zapráskané ruce, nádobí, deska, pečicí papír, trouba i trouba kuchařka. Není dokonalosti bez učení Mrkající

Hospodář pospával u televize, protože celý den robotoval a dorýval zbytek naší latifundie. Vyfoukaný, vymrzlý a utahaný. Řekla jsem si "dobrá, aspoň nebude svědkem mého pekařského fiaska". Nebyl, to je pravda. Zmatlala jsem to všechno, nechala trošku odpočinout a nakydala jsem bochánky na pečicí papír k sušení do trouby. Ukutila jsem 26 "exponátů". Nato jsem zasedla hned u trouby, abych střežila celý pečicí proces, aby sušenky byly aspoň trochu k jídlu. Dočítám trilogii o historii života v minulé Číně "Hliněný dům". Po chvilkách - podzimní práce chtějí čas.

Nahoře vidíte, jak asi moje prvotiny vypadaly. Vyfotit je ovšem už nemůžu. Ne že by se nepovedly - povedly. Pěkně dorůžova usušené, už začaly vonět. V pravý čas jsem je vyndala z trouby a dala stydnout na plynový sporák. Uspokojená zdarem svého pečení jsem odložila knihu a šla si umýt hlavu. Já blbka - jako kdybych nevěděla, že mám doma mlsouny!

Hlavu si doma umývám nad starou vanou, kde je teplá voda hned u kotle. Čili jsem musela opustit bojové pole se sušenkami. Zatímco jsem se crcala s mytím hlavy a následně fénováním zase na druhém konci domu, sušenky vychladly. Tušíte už, o čem bude konec článku? Asi tušíte správně Usmívající se

Když jsem dřív něco pekla, pravidelně končila etapa dopíkání smradem připečeného spodku výtvoru. Lívanec s ovocem na plech se pravidelně na plechu spodem přiškvařil na uhel, ač vlastní výtvor během pečení byl docela pohledný (nahoře). Jen jsem ho však vyndala z trouby, skecl se a vychladlý už byl nízký a tvrdý jako křesňák. U nás se tak říkalo něčemu, co bylo tvrdé - no jako křesňák, ač dodnes nevím, co křesňák vlastně je. Ovšem jednou mě při pečení navštívila souseda, která peče stále a výborně. Všechno. Asi mě přistihla při dopečení a viděla žalostně upečené dílo. Nelenila a poradila - od té doby mám "pečení" jako péchavičku. Je pravda, musím přidat 1 vejce, víc mlíka, prdnout do toho víc oleje, přidat o jeden prdopeč víc, na plech dát pečicí papír - a je to jako od sousedy Líbající




Jo aha, to už jsem zakufrovala do minulosti! Sušenky tedy byly hotové, podle mě už vychladlé, jen skouknout, jak nakonec dopadly chuťově. Vyfoukaná jsem tedy spěchala okouknout a ochutnat. 26 bochánků, které jsem v kuchyni zanechala. Když jsem dodusala na místo činu, na pečicím papíře na plechu jsem uviděla 8 sušenek. Slovy OSM SUŠENEK! Jakže cože? Kam se vypařily všechny další sušenky? Překvapený

Asi už víte. Hospodář se probral, šel se vyluftovat na dvůr, pustit slepice, anžto se skoro setmělo. Načež šel po čuchu. Za krásnou vůní. Do staré odrbané kuchyně. Kde na sporáku zaregistroval plech s "pečením". Peču teď v podstatě jenom pro něho a tím je dáno, že co je ve staré kuchyni upečené z mouky, to je vlastně pro něho. V přítmí prý pořádně neviděl a to co viděl, z toho usoudil, že jsem zase asi pekla při sledování internetu a tak to dopadlo. Prý mu to nedalo a jeden "otřepánek" ochutnal. Moc jich tam nebylo a co - zřejmě jsou to nepovedený koláčky, otřepané, rozpraskané, neforemné. Co by nějaký neochutnal? Ochutnal - dokonce ochutnal víckrát: nepovedené se nepočítají. Takže když jsem přišla zkontrolovat a okusit "dílo", nebylo pomalu co hodnotit S vyplazeným jazykem

Když se nedaří, tak u mě pořádně. Zabroukala jsem si, ne že né. Pořád ještě zbylo pár kousků na plechu. Než jsem stačila byť jeden jediný ochutnat, musela jsem nutně něco vyřídit telefonem nahoře v obýváku. Vedle kuchyně zůstaly otevřené dveře na dvůr a když jsem se asi po pěti minutách vrátila, pod nohama se mi prosmeknul náš venkovní kocour Čičikov. V posledních dnech si zvykl využít nedozavřených dveří a chodí loupežit do kuchyně. Šustl se a za ním ještě dopadávaly kousky sušenek. Na plechu zbyly dvě, ostatní byly nakousané a rozdrobené. Tak skončil můj první sušenkový pokus. Sušenky PRO KOČKU! A aby nakonec nepřišla zkrátka moje Terezka, vzala jsem si poslední dva chudáky do kapsy na naši venčicí vycházku. Tak vlastně "žrali" všichni, jen ne ta, která zkoušela udělat si svoje první sušenky.

No co, asi chutnaly. Však teď už vím, co dělat, abych měla moje vlastní sušenky pro mě na jídlo Úžasný

Kitty


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Evina Evina | E-mail | 10. listopadu 2017 v 17:05 | Reagovat

:-D  :-D  :-D  :-D  :-D
I to je úspěch,ne?

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 17:08 | Reagovat

[1]: Nakonec je! Však teď už vím jak na to. Včetně vší logistiky, abych ochutnala. Aspoň po těch prvních neztloustnu :-P

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 17:11 | Reagovat

Kitty, lidé jsou zlomyslní, že? Já se chechtám ještě teď. Stejně mít takový nápad a upéci jen tak málo sušenek při tolika ochutnávačích...takže po druhé napéci do krabičky a pořádně ji uzavřít, brát po kousku...
Mám teď utrum. Remoska nepče, troubu nemohu otevřít. I kdyby mi to na chvíli muž spravil, rvát to tedy nemíním. Chci nový sporák. Má 37 let-tolik jako nejmladší syn, takže jsem zvědavá, jestli to prosadím. Kamarádka si pochvaluje nový sporák za 9 tis. s horkovzdušnou troubou, plynovými hořáky. Jinak budu vařit jen v papiňáku, v hrncích a na pánvi. Basta. :-(

4 Evina Evina | E-mail | 10. listopadu 2017 v 17:16 | Reagovat

[3]:Ale já nejsem zlomyslná.Já mám místo kocoura mého "drahého" :-)  :-)  :-)

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 17:35 | Reagovat

[3]: Jsem ráda, že tě to celé rozesmálo. U mě se to dá předvídat, když jde obecně o moje pečení :-P
Taky už dlouho šilhám po sporáku - plyn a horkovzdušná trouba. Teď ty moje drobné porce jistí zapíkačka a remoska, maličká pánvička s teflonem a křidličkou. U vás bude vánoční dárek, věřím na to. Rodina se může složit a společně "složíte" manžela, aby to nebrzdil :-D

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 17:40 | Reagovat

Mělo to jednu výhodu, nehřešilas. :-)
No a když Ti to tak jde, můžeš zopakovat a pak i snad ochutnat! :-)

7 Kitty Kitty | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 17:47 | Reagovat

[6]: A schovat! Už chápu, proč jsou sušenky "od Havlíčka" zatavené v celofánu a po jedné. Je to potravina a ne pochutina, každý bochánek se mi safra počítá do "krmné dávky".
Jasně, udělám a schovám, zabalím, zatavím, zavřu do "zadnice", do skříně, pod zámek, aby mě nezradila mlsná :-P

8 Kitty Kitty | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 17:49 | Reagovat

[4]: Když mám bezedného hospodáře, kocoura loupežníka a Terezku na odměny za poslušnost, tak si nelíznu :-P

9 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 17:49 | Reagovat

Sušenky se povedly hospodář si pochutnat, ale....příště "víc a větší kapky" a pozor na kocoury čtyřnohé i dvounohe .... :-(

10 Intuice Intuice | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 17:51 | Reagovat

[7]: Já myslela, že je radostí každé kuchařinky - pekařinky, že je o dobroty zájem. :-) Dej si, ale jen na chuť. Pořád se držíš? Jak to jde a jak je to už dlouho? A co výsledky? Měla bys o tom napsat samostatný článek, pokud se daří! :-)

11 Kitty Kitty | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 17:59 | Reagovat

[10]: Skromně mlčím, ale hranice 15 kilo se už chystá padnout. Je to ale čím dál těžší. Nakonec jsem ráda, když se těším na další pečení sušenek :-D

12 Intuice Intuice | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 18:03 | Reagovat

[11]: Tak to je nádherné číslo! Máš to tedy ale výdrž! Blahopřeji, kolik ještě budeš chtít sundat?
Sušenek můžeš udělat více, když je takový zájem, ale zase - Hlídat u trouby! :-D

13 Kitty Kitty | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 18:06 | Reagovat

[12]: Trouba u trouby je v mém případě slušivá kombinace.
Tak ta hranice už je kýžená, kterou jsem od výživářky chtěla. Jen mě děsí, že to tak budu ubojovávat NAVŽDY. Protože jak trochu zaváhám, žeru! :-P

14 Intuice Intuice | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 18:09 | Reagovat

[13]: Takhle si neříkej!
Jo, je to celoživotní boj, mám zkušenosti. Povolí se a jede to hned nahoru! :-)

15 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 18:12 | Reagovat

Na náš sporák se nikdo skládat nemusí, stačí mi, když mne podpoří slovně. Tolik ještě máme,abychom si ho zaplatili. U nás se velké dárky nedávají, navíc nemáme kulatiny.
mimochodem- hlavně do té zadnice ty sušenky zavčí :-D  :-D  :-D

16 Čerf Čerf | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 21:04 | Reagovat

Takže si vlastně všichni přišli na své :-).

17 Kitty Kitty | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 21:06 | Reagovat

[16]:Tak tak. Všichni z toho máme prospěch ;-)  :-D

18 Týna Týna | Web | 10. listopadu 2017 v 21:46 | Reagovat

[11]: Ahoj Kitty,
tak článek o Tvém pečení mě pobavil. Jinak mně to jde většinou taky jako psovi pastva, peču už jen to nejjednodušší a málokdy.
K těm kilům...obdivuji Tě a docela Ti vlastně přávidím (číže je to slovo, Lydiino?) Chodím cvičit už osm měsíců a to mnohdy 5x týdně a sundala jsem jenom 8kg možná ani to ne. Ale já zase tedy nedodržuji zdravý jídelníček, to je fakt, to jsem dělala zpočátku a to šlo dolů rychle, ale jakmile jsem povolila, zaseklo se to. Ale zase musím říct, že asi měním tuk na svaly, protože se mi postava trošku zpevňuje, mám o malinko lepší kondici a na stehnech mám třeba o deset centimetrů méně no. ale je pravdou, že bych ráda dala dolů ještě asi 6 kg a ono to nejde a nejde!
Takže máš můj obrovský obdiv!!!

19 Kitty Kitty | E-mail | Web | 11. listopadu 2017 v 7:49 | Reagovat

[18]: Drobný obdiv beru, je to robota. Taky mi lezou centimetry dolů, pomaličku ale lezou. Ale zůstává kůže, kterou už "nevycvičím", což ale beru za celkový prospěch pro tělo.
U tebe je to nadějnější, dynamický pohyb ti buduje svaly a stojí to taky námahu, u tebe fyzickou, u mne psychickou. Já už popravdě taky stojím na váze, to tak bývá. Nehruť se, zaděláváš si na krásu a pružnost a zdraví a navíc máš po dětech, což já nemám. U tebe bude jen líp a jestli stojíš na váze, střídá se ti v těle boj s oslabenými svaly s těmi, na které si zaděláváš. Taky gratuluju, sleduju tvoje úsilí v tělocvičně. Na zaseknutí nehleď, to střídání tuku za svaly si určitě pochvaluješ. Děkuji za pochvalu a podporu a vydrž taky :-)

20 Liliana Liliana | Web | 11. listopadu 2017 v 20:19 | Reagovat

A já jsem si první myslela, podle nadpisu, že to bude něco masového přímo pro kočky :-D :-D Hlavně, že všem chutnalo :-D Kocoura bych klidně nechala vevnitř, ať se ohřeje. Jinak u nás, kdybych něco nechala volně položené, věřím, že čičulajdy by se o to dobře postaraly :-)  :-D

21 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 11. listopadu 2017 v 20:52 | Reagovat

:-D  :-D  :-D Konec dobrý, všechno dobré - sušenky chutnaly všem. Tak nyní zadělat dvojitou dávku a neodbíhat Kitty:-)
Přišla jsem na sušenky a taky na br. guláš avizovaný v Kavárně :-)

22 Kitty Kitty | E-mail | Web | 12. listopadu 2017 v 8:01 | Reagovat

[20]: Tak je to dobře. Nic se nezkazí.
Kocourek je venkovní a u nás už se dostatečně topí, takže za pár okamžiků už vyletí jako zapálenej drak. Ten má vybudovanej kožich a když je nejhůř, zaplete se do Terezky a mají vyhráno oba. Ten není špatně živený, vařím Terezce, tak dostává taky dobrou stravu :-)

23 Kitty Kitty | E-mail | Web | 12. listopadu 2017 v 8:03 | Reagovat

[21]: Virtuálně jsi dostala obojí. Další dávku sušenek budu dělat "hindy" a bramborového guláše je tam pro regiment. Hospodář ho má rád, takže ho bude dojídat na večeře (sice má na večeři půlku od oběda, ale když je dobrý, nezbyde mu na večeři nic) ;-)

24 Ježurka Ježurka | Web | 13. listopadu 2017 v 17:13 | Reagovat

Tak vidíš, jak jsi dobrá, tedy nejen ty, ale i ty tvoje sušenky. Musíš holt péct častěji a dávat pozor, než vychladnou, abys aspoň ochutnala. Ale měla jsi radost, že? Že chutnalo všem! :-P

25 Vendy Vendy | Web | 15. listopadu 2017 v 10:26 | Reagovat

Nevadí, že možná neforemné, hlavně do zlaatova vypečené (opravdu je lepší vytáhnout je z trouby kapku spíš a nechat dojít na plechu, jestli to byl trik, co ti poradila sousedka), každápádně vypadají moc dobře, a že chutnaly, je nejlepší ocenění. Kitty, vypadá to, že se pustíš do sušenkové velkovýroby :-D  :-D

26 Kitty Kitty | E-mail | Web | 15. listopadu 2017 v 13:38 | Reagovat

[25]: Velkovýroba to nebude nikdy, protože bych si na ně chodila jako pro obyčejný mňamky a ony jsou zatím přesně započítaný v mé krmné dávce. Chtělo by to veliký přemáhání. Takto si je (už upečený a uchráněný) zatavím do sáčíčků po jednom a můžu zpucovat jen ten jeden. MUSÍM se umět kontrolovat 8-O  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU