Prázdniny, hlídání a křečci

7. února 2018 v 22:53 | Kitty |  Živočíškové a mazlíci
V Brně mají děcka pololetní prázdniny, takže moje sestra hlídá vnoučatům živočíška...

Obrázek od: "azvirata.blog.cz"


Možná se domníváte, že je to pes. Nebo želvička. Nebo morče, králíček a kdovíco ještě. A zatím jsem se dozvěděla, že jí na týden přivezli - křečíka džungarského jménem Maruška Líbající

Včera jsem jí zavolala a ona se pochlubila, že HLÍDÁ. Křečíka - džungaříčka. Že je celá unešená, jak mají křeččí příbytek vytuněný. Prý tři půlky kokosáku, různé úkryty a průlezy, lavičky, šplhačky, odpočívadla - prostě se baví tím, že si udělá kafíčko a jen tak sedí a nakukuje, co dělá Maruška. Třeba hodinu i víc. Obdivuje, jak se malá křečinka může trénovat, schovávat, šplhat, pít, krmit se, kakat. Má tam jako v pokojíčku, umí všechno používat. Prostě prý pohoda. A dostala se k tomu náhodou - když všichni Brňáci odjeli lyžovat do Beskyd či kam. Dobrá volba Úžasný

Obrázek od: "kikzvirata.blog.cz"

Nebyla bych to celá já, kdybych si při této příležitosti nepřihřála svoji polívčičku. Za doby trvání svého manželství (to už je let!) jsme začali chovat křečky. Z doby chovu křečků v panelovém bytě vznikl zárodek knížky, kterou jsem chtěla vydat - o chovu křečků. V té době nebyly ještě skoro žádné příručky a já psavec - prostě vzniklo pár psaných kapitol a taky pár fotografií s našimi "exponáty". Chovali jsme (popravdě já) nejen malinké džungaříky, ale i křečky zlaté, správně zvané syrské, i angorské. Prostě co jsme uviděli, to jsme brali. Můj muž se jich bál Mrkající

Kdo si chcete přečíst, co jsem tehdy o našich miláčcích napsala, dám vám sem odkaz na moji "první knížku". Pro technické problémy jsem ji nevydala, potom se mi všechny texty ztratily a když jsem je po letech šťastně našla, hodila jsem texty aspoň na svůj blog. Zde jsou - stačí jen kliknout na odkaz a můžete číst Úžasný


Přeji vám při čtení zažít tak pěkné chvíle, jako jsme si chov křečků užívali my.

Kitty


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. února 2018 v 23:02 | Reagovat

Paráda, my jsme chovali pár let morčata. Ale křečci u kamarádky byli zlatí. Jen jí občas vylezli na záclonu a podobně. Obrečela každé uhynutí, takže pak je přestala  chovat.Jsou hrozně roztomilí as morčata také. Stejně ale ty kočky jsou podle mne lepší. Dnes mi "odebrali" oba bolest v koleně a v kotníku. Když jsem si po obědě lehla, tak se nasáčkovali ke mně a právě na ta místa: levé koleno-Mudla, kotník levé nohy obsadil Muf.Asi po hodince bolest odešla. Možná tím ležením, ale věřím tomu, že díky kočkám. ;-)  :-D

2 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 8. února 2018 v 5:43 | Reagovat

Dost známých teď chová osmaky degu a také si je chvali..vděčný je prý i bílý nebo strakaty laboratorni potkan, ale ten osak je pry lepší... :-)

3 Eliss Eliss | Web | 8. února 2018 v 8:23 | Reagovat

Také jsem kdysi chovala křečky, jsou to fajn kamarádi 8-)

4 Oli Oli | Web | 8. února 2018 v 10:21 | Reagovat

Takové hlídání na chvilku bych si taky užila, ale nastálo bych zvířátka nechtěla. Kdo by mi je na odjezdy hlídal? :-D

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 8. února 2018 v 10:28 | Reagovat

[4]: Právě. Ale pro sestru je to i terapie, když přišli o fenku :-)

6 signoraa signoraa | Web | 8. února 2018 v 13:28 | Reagovat

Kitty, to my měli doma úplný zvěřinec. Nebudu popisovat své dětství, ale až tuto dobu, kdy máme děti. Psi, kočky, křečci, dřungaráčci a dokonce i potkan Monty. Pamatuju se, že manželova babička měla z myší, jak souhrnně hlodavce nazývala strach a my jednou odjeli na týden na hory. Také byly jarní prázdniny. Křečkovi Ferdovi jsem nasypala plné krmítko, naplnila vodou pítko, dala mu do akvárka jablíčka, mrkev a doufala, že to zvládne. Večer jsme už leželi, když synek pronesl: "To bude smrad, až se vrátíme". Když jsme se ptali proč, tak řekl, že Ferda všechno co tam má, sežere a pukne. "A víš jak smrdí puklej křeček, mami?"
Vritili jsme se domů a první cesta vedla k akvárku. Ferda v něm nebyl, zato tam byly veškeré zásoby na týden. Nějak se mu povedlo dostat se z akvárka. Samozřejmě přežil, sice byl takový šedivý, protože své dny trávil v kuchyni za linkou. Jako poděkování za samotu nám přehlodal dráty k telefonu a ke všem lampám. Asi věděl, že muž je elektrikář a když se vrátí odpočinutý z hor .... asi aby se nenudil. :-D

7 Kitty Kitty | E-mail | Web | 8. února 2018 v 14:42 | Reagovat

[6]: Křečci jsou snad nejakčnější, jiných živočíšků moc neznám. Jsou ale také po svých útěcích v pořádku, asi proto, že všude najdou nějaké papu a nebo si nahlodají kabelů... :-D

8 Janinka Janinka | E-mail | Web | 8. února 2018 v 18:08 | Reagovat

Taky jsem si kdysi přinesla ze Zverimexu křečíka. Údajně to mělo být ještě mláďátko, chlapeček. Tak dostal jméno Kuba. Po dvou týdnech jsem jich měla v akvárku šest, takže to byla holka, velká a dostala jméno Kubinka. A byla to pěkná kousavá mrcha :-D.

9 hrachajdice hrachajdice | Web | 8. února 2018 v 20:14 | Reagovat

Prvního a zároveň posledního jsem měla zhruba před 2 lety . Z křečka se stala křečice a nečekaně porodila 7 potomků :D . Nebyla u mě ani rok a odešla na věčnost .. říkám si,že to nebyla moje vina , ale, že ty její děti jí tak zmohly :-D

10 Kitty Kitty | E-mail | Web | 8. února 2018 v 20:17 | Reagovat

[8]: No oni džungaříčci jsou vůbec lekaví drobci, o tom hodně věděl manžel. Pracoval s nimi v kožených rukavicích, je o tom fotka. Pokud ji najdu, dodám ji do článku, kde jsem o tom psala

11 beallara beallara | Web | 9. února 2018 v 7:34 | Reagovat

Co ty jsi v životě všechno zvládla :-D
Jako dítě jsem měla malého křečka, byl to turista, neustále utíkal, schovával se a nejraději zalézal za skříň, kde dělal bordel se svých potravinových zásob 8-O

12 Kitty Kitty | E-mail | Web | 9. února 2018 v 8:09 | Reagovat

[11]: Už to vylízá na světlo - jsme národ křečkomilů :-P

13 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 9. února 2018 v 10:39 | Reagovat

Já jsem jako malá milovala snad všechna zvířata (ačkoli na prvním místě mám dodnes kočky a hned vzápětí psy :-)). A křečky jsem samozřejmě chtěla taky. Jenže protože křeček vypadá jako myš, kterých se panicky bojí moje máma, nikdy jsem je neměla. Zato mi dovolila mít aspoň morče :) to prý nemám ocas, tak je to v pořádku. :D
Nicméně si myslím, že pro děti jsou křečci ideální, zvlášť pokud rodina nebydlí v podmínkách, kde by si mohla dovolit většího a náročnějšího mazlíčka jako je pes nebo i ta kočka :) já osobně doufám, že až budu mít rodinu, tak budeme mít o každého něco (teda kromě pavouků a hadů, které v dětství choval můj přítel :D ).

14 Unavená matka Unavená matka | 9. února 2018 v 12:01 | Reagovat

[12]: My máme zase králíčka, je to miláček, moc hodný...děti se s ním chodí mazlit, když mají nějaké trápeníčko, a taky s ním dcera chodí na Králičí hop, což je takový druh králičího parkuru, no ona hopsá i na koni, tak není divu :-D

15 Ježurka Ježurka | Web | 10. února 2018 v 16:52 | Reagovat

Tento druh křečků chovají jedni naši "mladí", tedy vnuk Luky se svou Ivankou. Jsou to milá zvířátka, dcera, když byla dítě, tak to taky zkoušela s křečkem. Když jí umřel první, byla na umření i ona. Byl další, ale ten vydržel ještě míň. Skončil někde v hrobečku tady za barákem u hřbitova. Tak teď chová jorkšíráčky. :-)

16 Kitty Kitty | E-mail | Web | 10. února 2018 v 16:58 | Reagovat

A vy je chováte taky! Ty vaše "Peginky" :-P

17 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 10. února 2018 v 22:56 | Reagovat

Zálibu v křečcích jsem nikdy nenašla. Potkany miluju, morčata taky, králíky, ale křečky prostě ne. Snad je to jejich takovým malinkým ocáskem, který vypadá dosti nedovvinutě nebo tím, co se říká o jejich povaze... Nikdy jsem jim nepřišla na chuť ani když jsem je viděla "naživo". Každopádně sledování zvířete je krásná věc. Také bych dovedla sedět a sledovat, třebas novorozené králíčky. Je to krásné, zvlášť v téhle uspěchané době, jen tak sedět a nic nedělat... :-)

18 Kitty Kitty | E-mail | Web | 11. února 2018 v 9:17 | Reagovat

[17]: Pro jejich životnost a viditelné projevy jejich života je máme. Je už proto jen potřeba jim zajistit snesitelné a zdravé podmínky a kochat se. Chvíle u nich strávené jsou výborným relaxem, učit se odpovědnosti za tvora, kterého jsme si k sobě připoutali :-)

19 Joina Joina | Web | 11. února 2018 v 9:37 | Reagovat

Juu já chci taky prázdniny. No mě to čeká koncem února :)
To už je aspoň devět let co jsem měla doma křečky.

20 Kitty Kitty | E-mail | Web | 11. února 2018 v 9:39 | Reagovat

[19]: A taky jsi je obdivovala líp než hrdiny známých filmů? ;-)  :-D

21 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 11. února 2018 v 19:14 | Reagovat

[18]:Ta něha, která provází tvůj komentář... ta mě hřeje u srdce. :-)

22 Kitty Kitty | E-mail | Web | 11. února 2018 v 20:10 | Reagovat

[21]: Něha k nim mě hřála dlouho. Nejvíc mi k srdci přirostla Lucinka, od které dostalo dost dětí její mladé. Krásná - škoda že je ten čas pryč. Ačkoliv - teď mám Terezku a to je moje favoritka :-)

23 Jirka Jirka | E-mail | Web | 13. února 2018 v 6:06 | Reagovat

Vida, další chovatel zvířátek. Klikám na hodnocení. :-)

24 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 13. února 2018 v 22:56 | Reagovat

Křeček u nás v rodině, pohroma dokonalá. Novou prošívanou deku prohryzal - dcera jej totiž vložila mezi deku a povlečení :-(  :-)

25 Kitty Kitty | E-mail | Web | 14. února 2018 v 8:12 | Reagovat

[24]: Kdo měl nebo má křečky, ten nevychází z "příjemných" překvapení. A přitom křečík se jen chce dostat "dál a dál, k nějakýmu papu"... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU