Vzpomínání na psy pana Ivana

22. května 2018 v 22:17 | Kitty |  Ankety a soutěže
K Výzvě přidal pan Ivan (nár.soc.) několik komentářů, které jsem si dovolila dát do jednoho článku a zařadím ho do Výzvy jako samostatný příspěvek. Za sdělené zkušenosti děkuji...


Každé štěně si zaslouží mít dobré podmínky pro život


Celý život máme psa, menší rasu a fenku. Posledních 25let jsme měli postupně basetku a teď jezevčici. Obě, jak jsme zjistili, byly z chovů na prodej.
Basetka trikolora ( takovou jsme chtěli) byla z chovu jedné Nány. V domku po zemřelých rodičích si udělala "odchovnu". Jednou týdně tam přijela z Brna, nalila mísu vody a nasypala lavor granulí. Chovnou fenku připustila a stejně postupovala i když se narodila štěňata. Nikdo řádně nedohlížel "na chovnou stanici", takže zapsala povolených 6 štěňat ( na ně smí vydat papíry) a další 3 prodala z ruky levněji a bez papírů. Doporučuji každému navštívit chovnou stanici udělat si vlastní úsudek. Ta "chovatelka" byla práskaná, zájemcům štěňata rozvážela a až jich bylo jen 6 přijímala zájemce. Byli jsme tam a viděli vše v plné kráse. Starší, ale funkční nábytek okousaný od zvědavých zoubků, výkaly a puch jak v morně. Mezi tím nadělením se potácí fenka vyhublá a za ní hladová štěnata. Vybarvená drobná fenečka měla "hladový kruh" což je křivice posledních párů žeber ( jak mne později poučil veterinář), nám padla do oka. Prý ještě saje ( tedy nevím z čeho) a za týden si ji můžeme vzít. Kdo zná bazeta, nezapomene nikdy na ty "prosící" oči. Jel jsem s vnučkou pro fenečku. Za týden žádný pokrok, kníkala na klíně celou cestu. Bylo to pro ni vysvobození. Doma se manželka ptala co smí žrát, podle informace chovatelky prý vše co je v prodeji, jako krmení pro psy. Byly koupeny dvě konzervy, tak dostala na misku pěknou hromádku z konzervy. Co nastalo jsme si neuměli představit. Štěně to zhltlo na pětkrát polknutí a koukalo dál. Mám jí dát ještě? Přečetl jsme si složení konzervy ( bez tuku, masa 40% ostatní balast spojený rosolem). Dej ji kolik sní. Fenečku ohromenou samostatným dostatkem žrádla to pobízelo, aby se nacpala. Dopadlo to nepěkně. Slupla 4 běžné dávky a pak s bříškem jako kulička se stočila do krabice a spala. Vnučka byla šťastná, že má u nás přístupného pejska a pak to začalo. Vzbudila se, přelezla krabici a co krok to flek. Podlaha, koberec, dlaždičky ve sprše, než se vybatolila z domku ven vše pokáleno natráveným obsahem konzervy. Manželka i vnučka měly co uklízet. Fenečka to vyprazdňování odbyla na trávníčku za domkem a už se zase sháněla co by slupla. Nadrobte jí chleba! Ku podivu žižlala chleba i kůrky, jako pamlsek. Pak zase do bedničky a chrnět. Druhý den k veterináři na prohlídku a očkování. Prý vraťte štěně má značný "hladový kruh", rozhodně bych nedoporučoval, aby měla někdy štěňata. Vyrůstala o hladu a může mít i jiné defekty, které se projeví později. Vyrostla na 16kg, tlapy jako bernardýn, vděčná za pohled ale přece jen odtažitá v prostorách bytu. Nejraději byla venku ovšem na delším řetízku. Dříve jsme měli jezevčici, která byla stále venku, jen na noc v bytě a nikdy se nezaběhla, vše signálně ostrážila ( nemáme oplocení). Basetka byla jiná, vše ji zajímá, jde toulavým krokem poznávat a nevrátí se zpět, když ji nikdo nesměruje. Dali jsme jí volnost s obojkem a známkami a ztratila se. Přidala se k plynaři na sídlišti, když dělal revize malých kotelen ( byl mráz, tak aby se ohřála) ten ji vzal do auta a odvezl domů ( měl mladého bazeta). Hledali jsme, vyhlašoval rozhlas, až si kdosi vzpoměl, že s plynařem chodil bazet trikolora. Zjistili jsme adresu a jeli tam. Tam boží dopuštění oba mladí psi se honili v obýváku, vše rozhrabáno, poshazováno a v tom rozzářené pohledy čoklů. Nijak nás nepostrádala. Až jsem ji chytil, projevila jakýsi vztah, že mne zná a podle očkovacího průkazu jsme doložili vlastnictví. Manželka plynaře byla ráda, že ten cirkus v bytě končí. Od té doby měla basetka svobodu jen pod dozorem na vycházce v terénu, jinak řetízek. Hladový kruh se projevil, špatným vývinem vnitřních orgánů, břišní kýlou a deformací dělohy, což skončilo bujením, operacemi a nakonec po 9letech usmrcením.

Je to už dávno. Tehdy jsem měl pocit, že bych měl "chovatelku" prásknout veterinárnímu dohledu. Jenže zná to každý, protokol na policii, další dosvědčování bůhví kde, uvedení jiných lidí ( odběratelů štěňat), kteří si koupili štěně v dobré víře a za poctivé peníze do výslechové mašinerie vždy předcházející konečnému rozhodnutí. Měl jsem z těch pocitů zmatek. Chtěl jsem štěně pro vnučku, vysvobodil jsem to nejslabší a umožnil mu dobré zacházení i když bylo od mládí poznamenané ( hladem a asi i klaustrobobií z uzavřeného prostředí). Měl jsem o něco později vnuka v celodenní péči. Když měl 2,5 roku chodili jsme s Betynkou ven, na hráz řeky, kam chodili venčit i jiní pejskaři. Tam jsem fenku pustila volně, prozkoumala břeh až k vodě. Vnouček ji chtěl "vodit" na svinovacím vodítku. To nejde Macíčku, pes má sílu ( škubla mi znenadání ramenem, že jsem to cítil dva dny) a strhla by Tě. Netrhla, no dobře, tady máš a nesmíš to pustit. Kriste pane to byla věc! Fenka popoběhla z hráze k vodě, škubla rozvinutým vodítkem, klučík sebou pleskl, ale nepustil, táhla ho až k trsům kopřiv, těmi proběhla a kluk pořád držel rukojeť. Měl už prošívanou kombinézu, rukavice a pletenou čepici se štítkem staženou hodně do obličeje. Než jsem ho doběhl a vodítko zachytil, projeli několika trsy kopřiv, ale kluk neměl následky, jen oči mu svítily! Nepustil jsem! No pámbu zaplať, že neprojeli nějakou psí hromádkou, kterých bylo nahoře na hrázi dost. Klučík si vzal poučení a už nechtěl samostatně "vodit". Dodnes ( má už 19,5 roku ) na Betynku vzpomíná.

Obrázek od "jaktak.cz"

Po Betynce, jsem už nechtěl žádného psa. Ale manželka vyhledala na internetu štěně jezevčíka, až kdesi u Prahy. Jeli jsme pro ně. Zase "chovná stanice" v péči vozíčkářky. Zase štěňata navíc a tím i bez papíru. Prý je to hladkosrstá fenečka trpasličího jezevčíka. Houby, je to na nízké noze, podoba jezevčíka, ale pod krkem má bílou skvrnu ( vzdálený kříženec) srst je drsný chlup a žádný jemný jezevčí kožíšek) dnes váží 12kg, jako malý buldog. Má od mládí "hladový kruh", také měla kýlu, i opakovanou operaci dělohy i mléčných lišt oboustranně, včetně ochrnutí v páteři, léčené ve veterinární škole. Navíc "chovatelka" měla i prodej potřeb pro psy = pelíšek ( ten psina rozkousala po cestě domů) vodítka, kartáče, psí hračky, různé tabletky a jiné, asi za 1000.-Kč. Štěně levně za 1000.-. Máme ji po všech operacích ( už 6) 12 let. Už je nejraději doma ( nechytne klíště ani blechu ) polehává a spí. Už hůře slyší ( dřív hlásila crnknutí zvonku) hůř vidí za šera, (vrazí z ničeho nic do nábytku), ale necháme ji v klidu dožít! Zatím skočí na spací křeslo, což je prověrka tělesného stavu. Jinak ty chovné stanice by zasloužily přepadové kontroly a flastry za týrání hladem a neevidovaná štěňata. :-D

Před Betynkou jsme měli opravdu krásnou krátkosrstou jezevčici Lucinku. V ulici se dělal rozvod plynu. Naproti v ulici bydlel plynař a instaloval si sám přípojku. Měl otevřená vrata do domku s pojízdnou dílnou a autogenem tvaroval trubku. Druhý den ( v neděli) byl hotov a tak jsme se u toho sešli. Prý hoši nemůžu se zdržovat, byl tady kolega z vedlejší vsi, dovezl mi plato vajec, abych tam zajel a udělal mu dva svary. Najednou se plynař zarazil, prý hergot, nějaký čokl nese v zubech vajíčko, určitě je to pukavec! Jedeš potvoro? Byla to Lucinka, šla se za mnou mrknout. Rychle utekla s vajíčkem do trávy. Za chvíli, plynař zase, aha, čokl našel někde hnízdo pukavců a hodil po ní hrudkou. Lucinka s vajíčkem zmizela v trávě. Když ji viděl po třetí, zapřemýšlel nahlas, hergot, že mi krade vajíčka z papíru na schodku v průjezdě. Vstal ze stoličky a šel se mrknout. Ozvalo se mohutné á kurva 12 vajíček je v prdeli, čí je ten kurevské pes!!! Držel jsem pysk ( má si věci uklidit). Žena mi potom popsala, jak viděla Lucinku s přineseným vajíčkem. Položila je na beton, packou je rozbila a vylízala. Hned si šla pro druhé, šikovně až neviditelně jich odnosila 12, protože skořápky to potvrdily. :-D :-D :-D

Nechtěl jsem to s Lucinkou komplikovat. Měli jsme v té době ohradu se slepicemi. Denně bylo 5 - 6 vajíček a jedno dostávala Lucinka pravidelně. Srst měla jako ze žurnálu. První slepice byly v podstatě zdarma z drůbežárny, kde jsem o víkendech umýval tlakovou vodou ( z traktorového postřikovače ) vyklizené haly. Slepice měly v krmné dávce hormony a 20hod. den, aby z nich dostali jedno vejce denně. Obvykle nesly v režimu 1vejce denně ještě 3 týdny, pak 1vejce za dva dny zase tři týdny, pak 1 vejce za tři dny ještě 3 týdny a následně jen kdákaly a už nesly náhodně. Šly na maso ( byly to rozmnožovací chovy na brojlery). Vynesená slepice za 30Kčs, pro mne zdarma rovnou 10. Když jsem je porážel useknutím hlavy, sledovala Lucinka z povzdálí. Koupili jsme mladé slepičky a nesly za měsíc. Žena je byla krmit ( krmivo do krmítka na 5dní a vodu do napáječky taktéž). Přehlédla, že Lucinka vlezla pod dřevěný koplín. Jsme doma a najednou venku kdákání. Jdeme omrknout dění a bylo! Lucinka zakousla 5 slepiček ( zrovna začaly nést) a vyskládala je do řádku, mávala ocasem jakoby hlásila "uspořila jsem Vám práci". Ostatních 5 slepiček se krčilo v koplíně, kam naštěstí Lucinka po žebříčku nevlezla. Tak počkej, hned tě odměním. Donesl jsem starou šňůru od el. vařiče strčil jí hlavu k těm popraveným slepicím a za každou slepičku 2 rány. Ani nekvikla a už se nikdy ke slepicím nehnala. Jen ta chuť na vajíčka jí zůstala. :-D

Zážitky a zkušenosti možná někomu pomohou se orientovat v problematice psů a štěňat. Děkuji a připisuji článek do Výzvy Usmívající se

Kitty
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. května 2018 v 22:35 | Reagovat

Četla jsem to v komentářích, ale přečetla jsem to znovu a musím říci, že  o té množírně jste měl, pane Ivane podat informaci veterináři, už kvůli fenkám, doslova ubíjeným mnohými porody i podmínkám, které tam vládly.

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. května 2018 v 22:35 | Reagovat

Kitty je dobře, že jsi to dala zvlášť.

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 22. května 2018 v 22:41 | Reagovat

Do Výzvy (část druhá) jsem dala i odkaz na článek od odborníků k množírnám. Na tom odkazu jsou i další informace k pořízení štěňat i z útulků. Informací pro lepší život našich zvířecích souputníků není nikdy dost :-)

4 MarijaKes MarijaKes | Web | 24. května 2018 v 18:50 | Reagovat

Čtu a je mi smutno.... Moc smutno.....
O každé podobné stanici by se měla dovědět veřejnost a hlavně policie. A ještě nafotit. Nechápu, jak může některá žena snést pohled na tolik utrpení. Prachy, prachy a jen prachy.

5 Kitty Kitty | Web | 24. května 2018 v 20:03 | Reagovat

[4]: Je to o lidech. O množilech, přihlížejících i úřadech. Fenky jsou přece taky bytosti, které by neměly trpět - hladem, mnoha porody, nezájmem O_O

6 Danka Danka | E-mail | 30. května 2018 v 10:10 | Reagovat

Jak jde o peníze jsou lidé svi...Je to tak hrozný. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
DĚKUJI ZA NÁVŠTĚVU A BRZY NA SHLEDANOU